Nervozitu Kvitová zahnala při premiéře na Turnaji mistryň řevem
Výborný vklad do turnaje si hned ve své premiéře mezi nejlepšími tenistkami světa připsala Petra Kvitová. Wimbledonská šampionka porazila ve svém prvním duelu v tureckém Istanbulu Rusku Věru Zvonarevovou 6:2, 6:4, i díky tomu, že dokázala překonat velkou nervozitu. Nejen o tom si s ní povídal reportér Jaroslav Plašil.
Petro, jak se postupně měnily vaše pocity? Když to vezmeme do rána, pak během zápasu, nakonec i teď po vítězném zápase.
Musím říct, že jsem spala docela dobře, což jsem byla překvapená. Od rána to trochu nervózní bylo a samozřejmě se nervozita zvětšovala, čím to bylo k zápasu dřív, ale i jsem se těšila. Zároveň jsem měla i obavy, co mě čeká. Před zápasem jsem byla tak nervózní, že jsem se nemohla ani pořádně rozcvičit. Prostě jsem seděla s trenérem Kotyzou a povídali si. Věra byla asi taky trochu nervózní, proto byly první gamy samý break.
Před koncem jste si pořádně zakřičela, když jste ztratila náskok, pak jste se ale zase ujala vedení. Bylo to tak, že jste měla strach, aby se neopakovalo něco podobného jako v Tokiu?
Musím přiznat, že jsem si na to vzpomněla jak v první, tak druhém setu. Věděla jsem, že to nemůžu dopustit, protože Věra když se rozehraje, začíná do všeho chodit po hlavě, já jsem zase trochu polevila, takže stejný jako v Tokiu. Musím říct, že tady mě podržel levácký servis. Za stavu 4:4 udělala i Věra pár chyb a já jsem se do toho trochu dostala. Zase jsem začala trochu chodit na síť. Potřebovala jsem se ještě prostě vyhecovat, proto jsem řvala.
Po zápase jste se spontánně objala s Davidem Kotyzou, jakou on měl na vašem vítězství zásluhu? Dvakrát vlastně k vám přišel na lavičku.
V prvním setu za stavu 3:2, když přišel, tak mi poradil, jak mám zaservírovat. Do té doby jsem podání nevariovala tak, jak bych asi měla. Zvonarevová měla problémy s bekhendem a já do toho tak bezhlavě plácala. Takže jsem byla ráda, že přišel a řekl, kam mám podat. Ve druhém setu to bylo odlišné. Ani se nepamatuju, co mi vlastně říkal, byla jsem totiž z toho, že mě dotáhla z 1:4 na 4:4, trošku mimo. V tu dobu jsem to možná vnímala, ale teď vám to určitě neřeknu. (smích)
