Rod Laver exkluzivně pro Radiožurnál: Současný tenisový svět je jiný – a skvělý!
Titul nejlepšího mužského tenisty všech dob se většinou připisuje dvěma famózním sportovcům - Švýcaru Rogeru Federerovi a legendě australského tenisu Rodu Laverovi. Rozsoudit tyhle dva není dost dobře možné, hlavně s ohledem na odlišnou éru, ve které excelovali. Zpravodaj Radiožurnálu Jiří Hošek natočil v All England Clubu exkluzivní rozhovor s geniálním levákem přezdívaným Raketa, tedy právě s Rodem Laverem.
Rod Laver, který se dal obdivuhodně dohromady po těžké mrtvici, pořád tenis rekreačně s přáteli hraje. V All England Clubu vysedává v královské lóži za základní čarou na centrkurtu. Prý už se v duchu s raketou po dvorci v myšlenkách s tenisty neprohání.
„Strašně rád se pořád na tenis dívám. S většími hlavami raket šla kvalita tenisu neskutečně nahoru. I samotné dvorce a jejich povrchy jsou jiné. Je to úžasné sledovat Federera, Murrayho a všechny ty ostatní hochy. Je to krásný pocit,“ usmívá se Laver.
Idol několika generací tenistů, který ve své době nevynechal jedinou příležitost k útoku, si prý nedokáže představit Federera s Djokovičem, jak by se asi v šedesátých letech oháněli dřevěnou raketou.
„To je úplně jiný svět. S dřevěnou raketou se člověk učil jiný tenis, hrál v podstatě jiný sport! S kovovými a karbonovými rámy si najednou hráči mohli víc dovolit; nedělalo jim najednou problémy míček narotovat. Přírodní talent jako Federer se s novými raketami mohl naplno rozvinout.“
Rod Laver dokázal něco, co Roger Federer předvést ani teoreticky nemohl - vyhrál 4 grandslamové turnaje během jediného kalendářního roku a to hned dvakrát, v rozpětí sedmi let; poprvé jako amatér a podruhé coby profesionál. Zatímco Roger Federer zatím tenisem vydělal 71 milionů dolarů, Rod Laver se po tisícovkách dopracoval k sumě milion pět set tisíc.
„Celý tenis teď vyzařuje úplně jinou image. Ve sportu je teď tolik sponzorů! Finanční svět tenis navždy změnil. To nejsou jen rakety a míče. Podívejte se na celé areály. Vezměte si, jak se změnil Wimbledon od doby, kdy jsem tu hrával. Zatahovací střecha, zázemí pro diváky, je to tady úplně jiné. Týká se to i novinářů, sdělovacích prostředků. Je to jiný svět - a je skvělý.“
Hra od základní čáry
Ve Wimbledonu se nezměnil jen areál, ale hlavně tenis, který se na zdejších travnatých dvorcích hraje. Zatímco příslušníci Laverovy generace nechávali na zem dopadnout v podstatě jen soupeřovo podání a hned se hrnuli na síť, současná elita na to jde jinak.
„Travnatý tenis se teď mnohem víc hraje od základní čáry. Špičkoví hráči teď míček tlučou s takovou silou a takovou rotací, že se pak špatně hraje volej. Hodně hráčů taky voleje pořádně neumí, a tak radši zůstávají přikovaní vzadu. Diváci jsou s takovým vývojem asi velmi spokojení. Ve výměnách se tak hraje deset, dvanáct úderů, což je přesně tenis, který produkuje třeba Murray.“
Roda Lavera nijak zvlášť netrápí, že poprvé od roku 1938 nebyl ve druhém kole Wimbledonu jediný zástupce australského mužského tenisu.
„Žiju teď v Kalifornii, tak se necítím oprávněný tohle komentovat nebo kritizovat,“ vzkazuje žijící legenda.
„Musí se najít noví hráči, rozjet programy, které pomohou najít mladé talenty, které nemají třeba motivaci věnovat se nějakému sportu. Je důležité získat na svou stranu rodiče, kteří chtějí, aby jejich ratolesti hrály tenis. Musí je někdo povzbudit, aby objížděli s dětmi malé turnaje. To pak vytváří zájem. Austrálie má dostatek tenisových klubů, tak můžeme jen doufat, že se urodí nová generace.“
Ryšavý Australan, který dorostl jen na 173 centimetry výšky se opatrně rozhlédl, než začal odpovídat na moji otázku ohledně rozevírajících se nůžek mezi mužským a ženským tenisem. Rodney George Laver, jak zní jeho celé jméno, to ale nakonec nevidí nijak dramaticky.
„Obě pohlaví se zlepšila. Když se podíváte na Murrayho, Nadala a Federera, ti opravdu rozkvetli. Ale já u sester Williamsových a několika dalších hráček vidím velký pokrok v tom, co dokážou na kurtu předvést. Takže vidím velký posun u mužů i žen. Mužský tenis má ale víc velkých jmen, která lámou rekordy a ukazují skvělý tenis.“
Dnes třiasedmdesátiletý Rod Laver mohl vyhrát mnohem víc než 20 grandslamových titulů ve dvouhře a čtyřhře. V šedesátých letech, kdy byl na vrcholu sil, strávil plných pět sezón mezi profesionály. Z českých hráčů nejvíc vzpomíná na Jana Kodeše.
„Sehráli jsme s Janem několik pěkných zápasů. Jednak v Davis Cupu a taky na turnajích všude možně po světě. Protože je mladší, moc jsem se s ním nepotkával v první fázi své kariéry. Je to velký hráč, který byl velmi soutěživý a bojoval až do konce,“ vysekl na závěr poklonu českému tenisu Rod Laver.
