Ty jo, viděl jsi, co jsem já dneska doběhla, ptala se vítězka Kvitová
Petra Kvitová je ode dneška wimbledonskou vítězkou - do historie nejslavnějšího ze čtyř grandslamových turnajů tenisové sezóny se nesmazatelně zapsala po finálovém vítězství nad Marií Šarapovovou 6:3, 6:4. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál vyzpovídal Petru Kvitovou Jaroslav Plašil.
Petro, po těch několika rozhovorech pro zahraniční televize - už tomu možná věříte, že jste vyhrála Wimbledon, nebo jak to je?
Ještě pořád nevěřím. Opakují se otázky, já tomu prostě pořád nevěřím.
Je to příjemný shon, nebo to už je až příliš?
S wimbledonskou vítězkou mluvil exkluzivně pro Radiožurnál reportér Jaroslav Plašil
Zatím to je v pohodě, musela jsem ještě na doping. trochu jsem se uklidnila, ale asi to ještě příjde.
Možná to přijde ve Fulneku, tam to všichni hromadně sledovali a přáli si, abyste tam přijela. Přijedete?
Když jsem tam byla pozvána paní starostkou, to bylo, myslím, před Eastbourne, tak mi lidé přáli: 'Vyhraj Wimbledon!' Vím, že tam mám hodně fanoušků, musím si jich vážit. Vysílali to tam v kongresovém centru, nebo co to tam máme.
Hodně fanoušků jste měla i tady, včetně těch nejbližších, včetně legend, včetně britského publika, které bylo zpočátku nestranné. Vypadalo to, že obě dvě chcete získat fanoušky na svou stranu a předvést to nejlepší hned v úvodu. Protože to byl možná nejbojovnější zápas za poslední dobu.
Nemyslela jsem na to, jestli jsou fanoušci na mojí nebo její straně. Samozřejmě jsem to vnímala, byli korektní. Toho si vážím, jsem ráda, jak jsem to zvládla. určitě jsme pro ně hrály výborný tenis.
Rušilo vás to? Protože hra byla tak strhující, protože fanoušci kolikrát vykřikli ještě před koncem výměny.
Naštěstí to bylo v neprospěch Marie, takže já to neřešila.
Petro - co vás dovedlo ve finále k výhře?
Psychicky jsem se připravila, finále mám ráda. Těšila jsem se a neřešila, že to je finále Wimbledonu. Co do taktiky - věděla jsem, co bude hrát a že já to budu muset rychle vracet, abych nebyla já ta druhá. Věděla jsem, že to bude i o servisu a returnu. Její podání mi nepřišlo nijak nereturnovatelné, dala mi pár es, to je jasné, ale také pomohla dvojchybou. Servis mi nešel úplně podle představ, ale tak nemůžu chtít po sobě v takovém zápase úplně storpocentní výkon.
Na tiskové konferenci jste říkala, že jste dobře spala. Ale zdálo se, že jste se přes noc stala i dobrou obranářkou, protože ten zápas objevil v obou z vás skvělou defenzivu.
To je pravda. Po zápase jsem se šla do fitness vystrečovat a vyjezdit na kole, tak jsem tam byla s kondičním trenérem a říkala: 'Ty jo, viděl jsi, co jsem já dneska doběhla?' Byla jsem sama úplně v šoku z toho, co všechno jsem zvládla doběhnout. Takové míče, nevím, jestli bych normálně měla, možná ano. Ale ten tenis měl asi vysokou úroveň.
Zmínila jste kondičního trenéra Jozefa Ivanka, zmíníme také Davida Kotyzu a chtěl bych se dotknout ještě jednoho jména - Martina Navrátilová. Před pár dny jsme se bavili o tom, že tu vyhrála poprvé, když jí bylo jednadvacet, hrála levou rukou, první grandslamový titul ve Wimbledonu. A teď můžete říct, že jste to dokázala i vy.
Předtím jsem to nevěděla, je to krásná shoda náhod, ale já ji vůbec v ničem nedotahuju. Je to pro mě pocta. A co se týká Davida s Jozefem - mají na tom velkou zásluhu a já jim děkuju.
