Williamsovy už by mohly skončit, shodují se stříbrné české deblistky
Čest českého tenisu zachránily na olympijských hrách v Londýně Lucie Hradecká s Andreou Hlaváčkovou. Ve Wimbledonu získaly stříbro ve čtyřhře, jejich vítěznou cestu zastavily až ve finále favorizované americké sestry Williamsovy. Po zápase mluvil s oběma tenistkami ve Wimbledonu Jaroslav Plašil.
Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká nakonec získávají stříbro, ale usmívají se, náladu jim to nezkazilo. Jak hodnotíte finále a vůbec celý olympijský turnaj?
Hlaváčková: Je nám líto, že nemůžeme získat zlato. Je škoda, že tu hrají zrovna ony (Williamsovy), hrály jsme s nimi asi pětkrát, ale zkrátka je neumíme porazit, ale takových nás je víc.
Hradecká: Je to jako vždy, trochu zklamání z prohry, ale už se těším na ceremoniál až budu mít to stříbro na krku a pak už budeme jen slavit. Na stadionu byla krásná atmosféra, byla tam spousta českých fanoušků, kterým děkujeme. Myslím, že jsme udělaly maximum, nevím, co na ně vymyslet do příštího zápasu… Už by mohly skončit, ne? (smích)
To už si před vámi několik párů říkalo, Američanky získaly už třetí zlatou olympijskou medaili. Dá se říci, že i pro vás má to stříbro lesk zlata?
Hlaváčková: Někdo už nám říkal, že prý má stříbro teď větší cenu, že zlatá má větší cenu. Ale já včera poprvé viděla tu zlatou a říkala jsem si: „No tak! To musíme dostat!“ Ale bohužel, byly moc dobré.
Tenistky Hradecká s Hlaváčkovou mají stříbro, na sestry Williamsovy nestačily
Číst článek
Když jste nastupovaly na kurt, tak jste si na rozdíl od Američanek povídaly. Bylo to něco seriózního, nebo šlo o obranu proti nervozitě?
Hradecká: Já už si teda nepamatuji, my si povídáme často. Ale pokaždé to je ohledně zápasu, že se budeme snažit a užijeme si to.
A užily jste si ho?
Hlaváčková: Já začala dost ztuha, v úvodních gamech jsem udělala několik chyb, na které z posledních zápasů nejsem úplně zvyklá, tak mi to trochu zkazilo náladu. Ale potom jsme se zlepšily, moje druhé podání jsme vyhráli díky Lucčině práci na síti. Pak jsem si to snažila užít, ale když s nimi popáté prohrajete, přestože hrajete nejlépe, co umíte, a ony vám tam sází jedno eso za druhým, tak je to trochu frustrující.
Obě už spolu máte několik grandslamových úspěchů, kam řadíte tuto stříbrnou medaili? Je víc, než předchozí grandslamová finále?
Hlaváčková: Pro mě ano, je to jednou za čtyři roky, všichni tu byli v nejlepší formě, máte jednu šanci a my jsme ji využily. Tady se ukážou nervy, grandslamy jsou čtyři za rok.
Hradecká: Určitě to je více než grandslam. Příští rok klidně můžeme vyhrát Wimbledon, na olympiádu se za 4 roky nemusíme dostat. A čtyřhra se tu bere mnohem seriózněji než dvouhra, je v podstatě na stejné úrovni. Zajímá to víc lidí.