Běžec na lyžích Jakš si pochvaloval spolupráci ve skupině
Čeští běžci na lyžích měli v cíli sedmé etapy Tour de Ski z Cortiny do Toblachu rozdílné pocity. Zatímco Lukáš Bauer zklamaný z osmého místa a velké ztráty na stupně vítězů způsobené kolizí na trati, Martin Jakš byl spokojený. Z šestnácté pozice se posunul v celkovém hodnocení Tour na jednáctou. Na vedoucího Švýcara Daria Colognu ztrácí tři minuty a 18 sekund.
"Nakonec to byl celkem povedený závod. Na začátku jsem to asi trochu přehnal, snažil jsem se rychle dohnat ztrátu devíti sekund na Jense Filbricha a pak jsem to těžce kousal," zhodnotil závod Martin Jakš.
Jak se to "kouše" na tak dlouhé trati?
Do kopce při stoupání na nejvyšší bod to bylo hodně nepříjemné. Od čtvrtého do desátého kilometru jsem visel vzadu, naštěstí skupina spolupracovala. Když jsem si trochu oddechl, snažil jsem se i trochu pomoct, ale mockrát jsem dopředu ani nemohl dojet.
Účast ve skupině vám dnes tedy hodně pomohla ...
Určitě, mým cílem bylo zkusit to sjet, jeli jsme ve čtyřech, pak jsme dojeli ještě dva Rusy vpředu, Kanaďana Harveyho, takže ta skupina byla docela početná. Bylo vidět, že chtějí spolupracovat a snažili se jet dolů velice svižně.
Nebyl jste trochu překvapený, když se vám na obzoru na konci závodu objevil i Lukáš Bauer?
Byl. Ve sjezdu jsem zaslechl, jak někdo z jiné země říká, že máme asi půl minuty na Bauera. Říkal jsem si, že by to mohla být ta skupina, ale pak jsem viděl, že jede přes stadion s Černousovem. Ještě jsem s ním nemluvil, nevím, co se stalo.
Jak jste dostávali informace během závodu? Jak byl tým na této netradiční trati rozmístěný?
Od sedmého kilometru byli rozmístění každé tři kilometry a přejížděli, dávali nám informace o tom, jak kdo jede, i občerstvení. Bylo jich poměrně dost, servis to má za těch několik let tady dobře zmáknuté, funguje to opravdu dobře.
Jaké to je jet v exteriéru, ale tunelem, který tam je na několika set metrech?
Jsou tam dokonce dva, první je navíc osvětlený, takže tam to celkem jde. Ale ten druhý je vyloženě tmavý, tam se jede ve tmě. Navíc jsme dojeli Eldara Rönninga, takže jsme ho v tunelu předjížděli, to bylo trošku zajímavé, ale nic se nestalo. Jinak je tam to prostředí opravdu hezké. Mezi tunely je ještě most přes rokli, fakt hezký.
To aby si člověk vezl na hlavě hornickou helmu s osvětlením ...
No, skoro jo.
