Biatlon by bez nich nebyl. Vše zkoušíme až při závodech, líčí šéf 'neviditelných' techniků
Jindy provozuje protější sjezdovku, teď v Novém Městě na Moravě pomáhá s organizováním biatlonového Světového poháru. Karel Klapač je jedním z těch, kteří nejsou příliš vidět, ale bez nich by taková akce stěží mohla být uspořádána. Na starost má technické zabezpečení areálu.
U trati, kde vyrostly nové tribuny, je spuštěný generátor, na který jsou napojena světla a velkoplošné obrazovky. Všechno svítí, takže se zdá, že je všechno v pořádku.
„Právě probíhá zátěžová zkouška generátorů,“ vysvětluje Karel Klapač, vedoucí technického zabezpečení Vysočina Arény.
S vedoucím technického zabezpečení Vysočina Areny mluvil reportér ČRo Jan Suchan
„Generátory musíme zkontrolovat, protože zálohování energie pro světla je velice důležité. I kdyby totiž světla zhasla jen na chviličku, tak by to byl velký problém. Obrovská nevýhoda této činnosti je, že si nemůžeme všechno vyzkoušet v zátěži dopředu. Všechno začne až při závodě, říká technik.
Za třicet let, kdy v Novém Městě pomáhá s organizováním závodů – dříve lyžařských, teď i biatlonových, zná Karel Klapač v areálu každý vypínač, každou pojistku a možná jako jediný se vyzná i ve změti kabelů, které se všude po zemi povalují. A proto tu teď taky tráví celé dny.
Koukalová či Krčmář na vlastní oči? Vstupenky na biatlonové sprinty jsou stále v prodeji
Číst článek
„Od rána od sedmi do 23 hodin každý den, takže přijedu domů, lehnu si a pak zase zpátky do areálu.“
A přitom by pro Karla Klapače bylo mnohem výhodnější, kdyby ve Vysočina Aréně žádné závody nebyly. Na protějším kopci zvaném Harusák má totiž lanovku, kterou musí zavřít.
„Problém to trošku je, ale velká akce musí být upřednostněna,“ dodává Karel Klapač, který si samotné závody ani neužije, protože sleduje různé obrazovky a kontrolky, aby měl jistotu, že vše klape.
