Čekala jsem nejhorší sezónu v kariéře, tvrdí překvapivá biatlonová hvězda Soukalová
Spojení 'zlatý hattrick' se používá především v souvislosti s hokejovou reprezentací z přelomu tisíciletí. Teď se jím ale může chlubit také Gabriela Soukalová, která v ruském Chanty Mansijsku vyhrála na posledním podniku Světového poháru i třetí závod. Po sprintu a stíhačce byla nejlepší i v tom s hromadným startem.
Po včerejším triumfu jste říkala, že se vám chtělo brečet, smát a všechno dohromady. Jaké pocity jste tedy měla dnes?
Dnes už to byla jen ta druhá varianta, spíš ten smích.
Vyhrát tři závody po sobě se nikdy nikomu z českých reprezentantů nepodařilo. Čekala jste, že byste tohoto úspěchu mohla někdy dosáhnout?
Já jsem ještě před sezónou netušila, že bych mohla vůbec někdy v životě vyhrát! Takže už vůbec by mě nenapadlo, že to půjde takhle za sebou, to je pro mě obrovské překvapení. Vůbec nevím, co na to mám říct.
Sezonu jste završila třemi triumfy, ve Světovém poháru jste skončila šestá. Předpokládám, že o tom se vám na podzim nezdálo...
To určitě. Já jsem měl velké problémy v letní přípravě. Musela jsem vynechat velkou část zejména na jaře. Takže jsem čekala svoji nejhorší sezónu v kariéře. A opak je pravdou.
Ta otázka se objevovala průběžně celou sezónu, ale neškodí ji při rekapitulaci položit znovu: čím to je, že se vám tak dařilo právě v této sezóně? Na vrcholové úrovni to rozhodně nebyla vaše první zima...
To je otázka, kterou si také často pokládám. Myslím, že největší zásluhu na tom má moje zdraví, které od léta fungovalo tak, jak mělo. Takže to byla docela dlouhá doba, kdy jsem se mohla srovnat, kdy jsem mohla začít trénovat, jak bylo potřeba. A začala jsem také trénovat se skupinou Jindry Šikoly a reprezentací žen. A také podle toho, jak mi dovolil doktor Koldovský pomalu zvyšovat tréninkové dávky
Jak velký vliv mělo to, že vás na jaře začal trénovat místo rodičů hlavně reprezentační kouč Jindřich Šikola?
Pro mě to mělo velký přínos hlavně, co se týká střelby, protože tréninky s holkami jsou pro mě zábavnější, dá se tam udělat víc soutěží a nastávají tam také různé stresové situace, je tam trošku rivalita, každý chce vyhrát i v tréninku. Takhle bych to viděla.
Říkala jste zdravá rivalita mezi kamarádkami. Jak to bude vypadat teď, když jste trojnásobná vítězka Světového poháru z Chanty Mansijsku? Budete mít tu motivaci dál s nimi soutěžit?
Určitě nesmí člověk usnout na vavřínech. Například ve střelbě, tak tam mám, myslím, pořád co zlepšovat, co se týká rychlosti i přesnosti. Takže třeba s mojí tréninkovou kolegyní Verčou Vítkovou můžeme utvořit dobré duo zejména v této části přípravy. A po běžecké stránce se zase na sebe můžeme dotahovat. Takže je tam určitě spousta práce, při které si můžeme vzájemně vypomoct.
Není vám trochu líto, že sezóna končí zrovna, když se vám tak daří?
Já to beru spíš jako takový bod za tou sezónou. Jak se říká, v nejlepším je dobré přestat. Myslím, že je to nejlepší motivace pro práci do další sezóny, která bude olympijská.
Máte už teď myšlenky hlavně na olympiádu v Soči příští rok nebo teď, jak se říká, vypnete?
Teď mám asi nejvíc myšlenky na dovolenou s přítelem a na odpočinek, protože ta sezóna byla docela dlouhá. Na olympijskou sezónu ještě v mojí hlavě nedošlo, spíš asi po té dovolené.
