České sjezdové lyžování by si mohlo vzít příklad z propracovaného chorvatského systému

Česká výprava je na mistrovství světa v alpském lyžování co do velikosti i podmínek popelkou, a nikoli královnou. Každý případný úspěch by byl spíše nahodilým zdarem založeným na píli a umění jednotlivce, a ne výsledkem systematické práce. Přitom i pro národ, který nemá velehory, je tu šance, aby se to změnilo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chorvatský lyžař Ivica Kostelič

Chorvatský lyžař Ivica Kostelič | Zdroj: ČTK

Příkladem jdou Chorvati, kteří dokázali vytěžit z umění sourozenců Kostelićových mnohem víc než jen několik medailí, z nichž tu poslední získal teď ve Schladmingu starší Ivica, stříbrný ze superkombinace.

„Než přišli Janica a Ivica Kostelićovi, měli jsme jednoho závodníka. Jmenoval se Vedran Pavlek a teď je ředitelem našeho lyžařského týmu. Když závodil on, končil většinou kolem 35. místa a my jsme se vždycky radovali, jak je to vynikající. Ale pak se objevili Kostelićovi a teď je alpské lyžování v Chorvatsku velmi populárním sportem,“ popisuje Kresimir Gotlin z Chorvatského rozhlasu.

Navíc připomíná, že ačkoli jeho země nemá žádné velehory, díky výsledkům lyžařů a diplomatickému úsilí pořádá hlavní město Záhřeb od roku 2005 závody Světového poháru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lyžování na špičkové úrovni jde dělat i v zemi bez velehor. Příkladem pro Česko může být Chorvatsko

Chorvati vytěžili maximum z práce Anteho Kosteliće, který svým drilem vychoval ze své dcery Janicy čtyřnásobnou olympijskou vítězku a pětinásobnou mistryni světa a ze syna Ivici vítěze Světového poháru.

Až Ivica Kostelić s lyžováním stejně jako jeho sestra skončí, nebude to znamenat klinickou smrt chorvatského lyžování. V zemi, kterou mají Češi hlavně za cíl svých dovolených u moře, dokázali úspěchů sourozenců Kostelićových využít a začali vychovávat lyžaře systematicky.

„Oni mají ‘béčko‘ a ‘céčko‘ – týmy, které mají veškeré zázemí od servismanů. Ta děcka skoro neumí lyžovat, oproti třeba našim. Systematicky se jim snaží pomáhat, mají super zázemí. Chorvatské ‘céčko‘ není výkonnostně nic moc, ale mají, co mají mít. Ti lyžaři třeba nejsou tak talentovaní, ale tím systémem se dostanou postupně výš. Začíná to fungovat,“ všímá si Ondřej Bank.

Český lyžař měl například v sobotním sjezdu nakonec po boku jen jednoho krajana, kdežto Chorvati dokázali i v téhle na trénink nejnáročnější disciplíně naplnit kvótu čtyř závodníků. Byl mezi nimi také nejmladší účastník šampionátu, čerstvě sedmnáctiletý Istok Rodes.

A Ondřej Bank neztrácí naději, že se sponzorské zázemí pro podobný systém najde i v českém prostředí. „Myslím, že u nás je lyžařů hodně. On ten systém jako pomalu vzniká, myslím, že je to lepší než třeba před čtyřmi lety. Je tam tendence to nějakým způsobem udělat. Myslím, že to bude lepší a lepší.“

Navíc ještě dodává: „Obecně jsou podle mě čeští sportovci nadaní a mají talent pro všechno možné. Protože když se člověk podívá, co všechno Češi dělají na docela dobré úrovni, to je skoro zázrak. Myslím, že to určitě půjde nahoru.“

Určitě by tomu pomohl i český úspěch v týmové soutěži, která začne na mistrovství světa ve Schladmingu v 17 hodin.

Jan Kaliba, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme