Českým běžcům na lyžích ponorková nemoc nehrozí
Určitě jste se s ní setkali i vy. Nemusela být žlutá, jako ta beatlesácká, nemusela být rovnou válečná a atomová. Výrazem 'ponorka' se označuje i stav, kdy jste s někým dlouho, nemáte kam utéct a musíte to vydržet.
Nemůže ponorka doplout i za českým týmem běžců na lyžích, který spolu bude čtrnáct dní trénovat a další dva týdny závodit na mistrovství světa?
Dva týdny se budou potkávat se stále stejnými tvářemi. Po probuzení na snídani, na tréninku, při obědě, při dřině v další fázi, pak zase na večeři. A dokola a pořád. Světový šampionát i s jinými sportovci pak jistě bude znamenat rozptýlení.
Ale trénink ve Švédsku, který už skoro týden trvá, může být lidově řečeno opravdu na hlavu. Odolnost sportovce se ale pozná i podle toho, že si takové potíže předem nepřipustí. "My jsme zvyklí být spolu a těch čtrnáct dní tréninku, pokud to bude mít pak nějaký důsledek, dobrý důsledek na mistrovství světa, tak není důvod to nezvládnout," říká Martin Jakš.
U něj by se dala čistá hlava a optimismus vysvětlit následovně. Je nejmladší z týmu a po úspěšné Tour de Ski také výtečně naložený. Ale naprosto s ním souhlasí i Lukáš Bauer. "Asi tak, není to poprvý a myslím si, že všichni, kteří se nominovali na mistrovství světa, se na něj těší a každý má svoje sny a tužby, co chce předvést. Tak jednoznačně bude čas utíkat rychleji. Bude otázkou poslední týden, kdy každý bude řešit, jestli se mu podařilo natrénovat, jestli stihne to, co potřebuje. Nervozita ze závodů bude citelnější, ale nám jako týmu to nedělá sebemenší problém. Ale zeptejte se potom."
Ano, Lukáši, zeptám se vás, vzpomenu-li si. Když ale nedojde třeba na takzvanou ponorkovou nemoc, co nervozita? Nemusí pár dní před šampionátem přerůst to zdravé těšení se? "Myslím si, že ne. Záleží na tom, jak se bude dařit, jaké bude zdraví, protože v posledním období jsem zdravotní problémy neměl jenom já."
Takže pokud vydrží zdraví a vyjdou tréninky podle představ, tak není proč jakkoliv truchlit nebo dokonce ponorka. Věř a víra tvá ti pomůže v tréninku. Anebo jinak. Věř si a nebudeš mít problém. Toto heslo by mohlo být životním mottem Martina Koukala. Nenechá se znervóznit, ani když se mu nedaří, na velkou akci se snad pokaždé dokázal připravit.
Strach nemá snad z ničeho, ani z toho, že by nálada v české reprezenatci mohla připomínat tu podmořskou. "I kdyby, tak budu náčelník ponorky. Budu tomu velet," nabízí Martin Koukal svérázné řešení - použitelné vždy jen pro jednoho.
