Dominik Hašek proti Josefu Váňovi na sjezdových lyžích

Skoro šedesátiletý žokej Josef Váňa a sedmačtyřicetiletý hokejový brankář Dominik Hašek - to jsou dva české symboly sportovní dlouhověkosti. Ale nemyslete si, že mimo sezónu mažou své klouby a sbírají síly kdesi v ústraní na pohovce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Váňa se sluní na startu KSN Cupu mezi závodníky z dětských domovů

Josef Váňa se sluní na startu KSN Cupu mezi závodníky z dětských domovů | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Naopak, udržují svá léty aktivního sportu opotřebovaná těla stále v pohotovosti, a to i při činnostech velmi málo pravděpodobných. Dnes se například vrhli do těžkého, mokrého sněhu a soupeřili mezi sebou v exhibiční části RWE Poháru Klubu sportovních novinářů ve sjezdovém lyžování.

Novinářská část závodního pole se na startu škodolibě baví pohledem na své kolegy na trati. Vidíme tu ale také muže, který i tenhle pouťový závod bere v jistém smyslu vážně. Dominik Hašek dostává své nohy do úhlů pro normálního smrtelníka nemožných a rozcvičuje se, jako by se měl za chvíli postavit do hokejové branky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dominik Hašek proti Josefu Váňovi na sjezdových lyžích

„Já si myslím, že rozcvičení je důležitě, obzvlášť na takovémhle sněhu. Já jsem snad v takovýhle dírách nikdy nejezdil. Jezdil jsem na podobné sněhu, ale v brankách nikdy,“ svěřuje se Dominik Hašek.

Jarní sníh opravdu pod modrou oblohou a na ostrém slunci taje před očima. Pozvaní sportovci vyjíždějí na trať jako vrchol programu až jako poslední, a tak se mezi brankami potýkají s pořádnou břečkou. To je ale to poslední, co by vadilo Josefu Váňovi.

„Já myslím, že je pro všechny stejný. Je lepší než kdyby bylo -20°C, foukal vítr a byla mlha. Tady nejde o nějaké výkony, ale nějak to zplacať dolů a pak si dát to prasátko co se tam dole ohřívá,“ usmívá se Josef Váňa.

Měl jsem strach, že mě porazí

Dominik Hašek nebyl se svým výkonem na lyžích úplně spokojený | Foto: Jan Kaliba

Ano, trochu jako chrti za klobásou se ženou do cíle nejprve vybrané děti z dětských domovů, následně pisálci a breptalové a za nimi sportovci. Namátkou běžci na lyžích Koukal, Kožíšek a Razým, skokan Koudelka, vodní slalomáři Volf, Štěpánek a Ježek nebo skikrosař Tomáš Kraus, který všechny porazil o parník a odjel do Špindlerova Mlýna, kde ho čeká mistrovství republiky. No a v prestižním souboji veteránů Haška s Váňou vyhrál ten mladší, tedy hokejový brankář.

„Já se přiznám, že když jsem sem jel, tak jsem se trochu bál, aby mě pan Váňa neporazil, aby si ze mě lidi a média nedělali legraci. Takže jsem rád, že jsem bylo nějakou tu vteřinku rychlejší, ale v jeho letech zajet na takovém sněhu je od něho výborný výkon,“ pochlebuje svému soupeři Hašek. Ale není to vůbec udivující, vždyť Josef Váňa býval excelentním lyžařem.

Neměl by šanci

„Po vojně jsem začal stavět na Pradědu televizní vysílač, byl jsem tak rok a půl na brigádě, takže jsem tam zůstal přes zimu hlídat Praděd a lyžoval jsem každý den. Pak jsem dělal 20 let vlekaře a horskou službu, takže to patřilo k mému dennímu chlebu, že jsem byl na lyžích. Mám nalyžováno dost, ale já jsem lyžoval na jiných lyžích. S tímhle nemůže vyhrát kdejaký blbec a dobrých lyžích může lyžovat kdejaký blbec. To se ty lidi nemusí ani učit,“ říká s humorem a nadsázkou Josef Váňa a stejně bere i svou porážku od Dominika Haška.


„Mládí vpřed, co se dá dělat. Je to mladý perspektivní sportovec. Přiznal se mi, že se na ty lyže dostane častěji než já. Ale jo, porážel jsem, když jsem měl formu Poláka Gaszinicu, který jezdil Evropský pohár, takže když jsem byl v tom nejlepším adenně jezdil v brankách, tak by asi neměl šanci,“ vzpomíná na svá lyžařská léta osminásobný vítěz Velké pardubické.

Jan Kaliba, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme