Jsem rád 'kombiňákem', jen lyžovat nebo skákat by mi nešlo, říká sdruženář Dvořák
Běh a skok na lyžích. Severská kombinace je zajímavým sportem, ve kterém má Česká republika samozřejmě své reprezentanty. Ten nejlepší Miroslav Dvořák je rád ‘kombiňákem‘, protože když se nedaří jedno, tak to dožene druhým.
„Každý začínal kombiňákem a až po skončení základní školy se rozhodoval, jestli se vydá na cestu běžce nebo skokana. Mně kombinace přišla dobrá, protože když se mi třeba nedařilo ve skoku, tak jsem pak někoho předejel,“ vzpomíná na své začátky Miroslav Dvořák.
Právě on patří spíš mezi ty závodníky, kteří si častěji spraví chuť při běžecké části, než že by skvěle zaskákal a pak ztrácel ve stopě. Ale o přerodu v běžce na lyžích-specialistu neuvažoval.
„O tom jsem ani nepřemýšlel. Myslím, že tohle se povedlo jen Dušanu Kožíškovi, který ze sdruženářů snad jako jediný něco dokázala jako běžec. Ale on byl v žácích a dorostencích na tom v běhu úplně jinak, lépe, než já. Ve Světovém poháru vzhledem k výsledkům je pro mě lepší zůstat kombiňákem,“ říká Dvořák.
Ale jiné odvětví než severská kombinace Miroslava Dvořáka přece jen napadne. „Jednou jsem přemýšlel o biatlonu, ale to nebylo tak, že bych ho chtěl začít dělat, ale že kdybych si mohl zpětně vybrat, tak bych ho zkusil.“
Snad leda že by si biatlon vyzkoušel jen tak tréninkově, ale velké naděje ve střelbě si nedělá. „Rovnou pět kol a nasypu to tam někam do stráně.“ Po letošní sezóně ale Miroslav Dvořák svého rozhodnutí zůstat u severské kombinace nemusí litovat.
Ve Světovém poháru několikrát atakoval stupně vítězů, až se na ně v kazašském středisku Almaty probojoval a i díky absenci řady elitních sdruženářů skončil třetí. Na vrcholu zimy, mistrovství světa, už se mu ovšem tolik nedařilo. V individuálních závodech doběhl dvacátý a 41.
