Klavír pro Soukalovou, ale potíže s restaurací. Tak bydlí biatlonisté v Oslu
Aby mohl sportovec podat špičkový výkon, nestačí mu jen dobře trénovat, udržet chladnou hlavu a být zdraví. Důležité je i jejich zázemí. Česká biatlonová výprava bydlí společně s dalšími dvěma výpravami, nenechala se pohltit životem norské metropole.
Čeští biatlonisté bydlí s japonskou a německou výpravou. Gabriele Soukalové nevadí, že se potkává s jednou z největších soupeřek - Laurou Dahlmeierovou, a dokáže si ve volném čase najít svůj klid.
„Snažím se třeba kreslit. Teď kreslím jednoho našeho známého podle fotek. Nebo si hraju na klavír v recepci,“ říká Gabriela Soukalová a hned si střihla úryvek Smetanovy symfonické básně Vltava.
Hotel českých biatlonistů navštívil během volného dne MS reportér ČRo Tomáš Kohout
Jinak je prostředí, včetně potemnělého lobby, ryze severské. „Je to fajn, hotel je pěkný. Je to kousek na závodiště, což je praktické. A věřím, že až bude hezké počasí, bude tu také nezapomenutelný výhled,“ věří vedoucí závodnice Světového poháru.
Nikoliv výhled, ale poloha hotelu blízko závodiště, to bylo hlavní, proč ho šéftrenér Ondřej Rybář vybral. Ještě spokojenější byl vloni v v Kontiolahti, kde se dalo na běžkách dojet od osamoceného ubytování rovnou na závodní tratě. Ale i na Holmenkollenu našel plusy.
„Pokoje jsou pěkné, sušicí místnost jsme si zabrali na fyzioterapii a regeneraci. Myslím, že v tom si stěžovat nemůžeme,“ říká šéf české výpravy.
Nicméně součástí zázemí je i restaurace. Ne že by tam vařili špatně, naopak. Ale právě kvůli jejímu provozu zvýšil trenér hlas.
„Nemyslím si, že by to tu úplně dobře fungovalo. Naposledy mě rozčílilo, když jsme si objednali oběd o čtvrt hodiny dřív, je s tím práce, obejdu šéfa kuchyně i recepci. Pak přijdou sportovci v závodní den a oběd připravený prostě není,“ postěžoval si Ondřej Rybář.