Lukáš Bauer překonal zdravotní potíže a je opět postrachem soupeřů
České klasické lyžování se ve dnech minulých ujistilo, že má v Lukáši Bauerovi stále závodníka, kterého mu svět může závidět. Pozice muže, který poslední dobou spadl z kategorie „postrach soupeřů" spíše do škatulky věčného bojovníka s vlastním zdravím, se od začátku Tour de Ski pořádně změnila.
Měsíc před začátkem olympijských her ve Vancouveru je potěšující, že jednoznačně k lepšímu. Pojďme si metamorfózu postavení Lukáše Bauera připomenout.
Je Silvestr 2009. Lukáš Bauer právě v německém Oberhofu dokončil poslední trénink na čtvrtý ročník Tour de Ski a zachumlaný do bundy s kapucou, která ho chrání před kapkami deště, vypráví o svém předstartovním rozpoložení po první části sezóny plné nemocí.
„Posledních deset, dvanáct dní jsem trénoval docela dost a dobře, očekávám, že by se to mělo zlepšovat den ode dne, jak budou přibývat kilometry. Spíš se těším na tu druhou polovinu po těch sprintech a po Praze. V okruhu těch favoritů je asi osm lidí, kteří mají na vítězství," vypočítával Lukáš Bauer.
Pak si ale přecijen tipnul: „Pokud bych si měl na někoho vsadit, tak samozřejmě na toho Northuga. Já chci jet spíš takovou tu obranu, spíš si myslím, že jsem teď v pozici, kdy můžu překvapit. Chci jít do toho rizika, že vyhlašuju ano, chci být do toho třetího místa."
Rozhořčení po sprintech vystřídala vítězná euforie
Bauerovi se nadmíru povedl prolog a vydařila se i následná patnáctka klasicky, po které držel čtvrtou pozici. Ve dvou sprintech se žádné zázraky nečekaly, a tak Bauer překvapil, když po vyřazení v kvalifikaci toho klasického v Oberhofu dal najevo, že je pořádně naštvaný:
„Asi poprvé jsem cítil výraznou šanci postoupit dál, což jsem vzhledem k tomu, jak je tady málo sprinterů, velmi potřeboval, protože ti, s kterými jsem chtěl závodit, tam všichni byli, „litoval Bauer.
Pražský kvalifikační výpadek už vzal s obvyklým humorem a natěšený na italskou část seriálu okamžitě nasedl do auta. Hned po novince Tour, přeběhu z Cortiny do Toblachu, se vrátil do první desítky a potom začal jeho koncert.
Klasickou desítku v Toblachu zvládl rychleji pouze Švéd Rickardsson a klíčovou roli sehrál famózní Bauerův výkon při hromadné dvacítce klasicky ve Val di Fiemme. Vicemistr světa z Liberce nechal celé startovní pole daleko za sebou, upláchl i suverénovi sezóny Northugovi a najednou se ocitl v pozici kandidáta na celkové vítězství.
„Pokud by se mi podařilo předvést to, co jsem předvedl dneska na klasice, tak bych se mohl hodně radovat na kopci, ale nepředbíhejme. Necháme to na zítra, s tím, že na skate je samozřejmě Peter Northug silnější než na klasiku, ale stát se může cokoliv a uvidíme," nechtěl Bauer kalkulovat před poslední etapou.
Sesadil Northuga z čela a vrátil se mezi olympijské favority
A stalo se to, co je ještě v živé paměti. Northug Nenorthug, Lukáš Bauer trojnásobného světového šampióna z Liberce převálcoval podruhé během čtyřiadvaceti hodin a vražedné stoupání na Alpe Cermis si vychutnal.
Z velké neznámé se během Tour de Ski stal kandidát na osobnost olympijského Vancouveru, to nemá cenu zastírat. Během deseti dnů Lukáš Bauer znovu nabyl závodnické jistoty a sebevědomí, zjednal si obří respekt u soupeřů a hlavně odčaroval auru neporanitelnosti z hlavy Pettera Northuga, kterého dostal psychicky dolů. Teď už jen vydržet zdravý.
„Pár dní nebude dělat vůbec nic a pak ten trénink musí být samozřejmě přizpůsobený té veliké zátěži," nastiňuje další program doktor Martin Koldovský, který o Bauerovo zdraví pečuje.
Sám závodník plánuje už jen start ve svém oblíbeném Otepää, kde bude útočit na třetí vítězství v řadě. Pak by se měl navléci do dresu až na olympijských tratích ve Whistleru.
