Michal Šlesingr není na MS biatlonistů ve své kůži. Důvodem jsou 'těžké' tratě
Když se sportovci daří, vyhrává a láme rekordy, ani neví jak. Má formu, vyrovná se se vším a je úspěšný. Takový byl i biatlonista Michal Šlesingr před 5 lety na mistrovství světa v italské Anterselvě. Přivezl si tehdy stříbrnou a bronzovou medaili. Pak se trápil, ale zdálo se, že se zvedá a je to ten starý dobrý - přezdívkou Boušek. Ale šampionát v Ruhpoldingu mu nevychází podle představ.
Netrápí se, toto sloveso Michal Šlesingr odmítl. To prý bych musel jeho stav umocnit na druhou. Ale veselo mu rozhodně není. Proč? S první příčinou nic neudělá. Není pánem počasí, aby si zařídil mráz a tím pádem tvrdší trať, která by mu jako silovému typu při lyžování vyhovovala víc.
„Jsem prospal skoro celé odpoledne a nenabral jsem tolik síly, kolik bych potřeboval. Podmínky byly hodně těžké. Já se prostě v tomto měkkém sněhu zahrabu, no. Více energie mi jde do sněhu a do toho, abych se pořádně odrazil,“ říkal Michal Šlesingr po stíhacím závodu, ve kterém skončil 29..
A jeho rozpoložení nenahrává ani počasí. Podle obvykle spolehlivých serverů má být stále nad nulou, a tedy dál mokrý těžký sníh.
Tomáš Kohout sleduje v Ruhpoldingu snažení českých biatlonistů. Michalu Šlesingrovi se bohužel vůbec nedaří
„Uvidíme, no, třeba se mílí, naděje umírá poslední. Já těžko ze sebe v takovýchto podmínkách vytáhnu výkon, se kterým bych byl spokojen. Musím spoléhat na to, že v nějakém závodu bude trať lepší.“
Říká se věř a víra tvá tě uzdraví. V tomto případě: třeba mráz přinese. Ale ono je to složitější. A když se nedaří, tak nejde nic. Ani střelba, což je další podstatná biatlonová dovednost.
„Když člověk dře a od začátku závodu jakoby sahá na dno, tak psychika není úplně ideální. Pak to chcete nějak udržet na střelnici, ale nepovedlo se mi to, no,“ přiznává Michal Šlesingr.
Odreagování nepotřebuju
A když říkal, že raději celé dopoledne před stíhacím závodem prospal, protože mu chyběly síly, nabízí se otázka, jestli jen fyzické, nebo při tomto rozpoložení i mentální.
„To je asi jedno s druhým. V první řadě fyzické síly, ale samozřejmě psychice nepřidá, když člověk na sobě cítí, že má dost.“ Nic moc stav v polovině mistrovství světa. A před závodem, který je nejdelší 20 kilometrový a kde se za minutý terč hned přičte minuta.
Možná by pomohlo něco, z čeho by propagátoři jen cnostného sportu neměli radost. Vypadnout ze závodního napětí, odreagovat se přemírou alkoholu, nebo s někým blízkým.
„Přítelkyně se přijede podívat až po dlouhém závodu. Nemyslím si, že bych se potřeboval momentálně odreagovat. Je to všechno na nic. Možná se tomu poddám, protože vím, že v tomto sněhu neumím závodit. Nepotřeboval bych se odreagovat, jako spíše něco zajet,“ říká Michal Šlesingr a doufá, že se mu to povede ve vytrvalostním závodu.
