Mimořádný biatlonový kongres o dopingu se bude konat den před MS
Mimořádný kongres Mezinárodní biatlonové unie (IBU), na němž se bude projednávat zpřísnění trestů za doping, se uskuteční 8. února v rakouském Fieberbrunnu. O den později začne v nedalekém Hochfilzenu mistrovství světa.
IBU o svolání kongresu ještě před světovým šampionátem rozhodla pod tlakem sportovců během víkendového Světového poháru v Anterselvě. Dnes rakouské agentuře APA potvrdila přesný termín.
„Pro nás je tato zpráva o svolání kongresu dobrá v tom, že se konečně začalo něco dít. Termín den před zahájením světového šampionátu bereme na vědomí. V programu jsou body, které jsme požadovali. Uvidíme, jaký bude další vývoj situace,“ řekl ČTK prezident Českého svazu biatlonu (ČSB) Jiří Hamza.
Kongresu se Hamza zúčastní společně s viceprezidentem ČSB pro ekonomiku a marketing Liborem Vlčkem a viceprezidentem pro biatlon Vlastimilem Jakešem. Nic nového česká strana na mimořádný kongres nepřipravuje. „Všechno jsme řekli nebo napsali,“ dodal Hamza.
Kritika sportovců i funkcionářů
Kongres je nejvyšším orgánem IBU a tvoří ho delegáti ze zhruba padesáti členských zemí a funkcionáři mezinárodní unie, kteří ale nemají hlasovací právo. Hlavním tématem kongresu bude zpřísnění antidopingových pravidel, mezi něž by mohly mimo jiné patřit delší tresty pro přistižené a velké finanční pokuty pro příslušné národní federace.
Vedení IBU v čele s norským prezidentem Andersem Bessebergem čelí kritice z řad sportovců i funkcionářů kvůli svému liknavému přístupu ke kauze ruského dopingu. Kvůli tomu sepsala trojice biatlonistů Michal Šlesingr, Martin Fourcase a Lowell Bailey petici, kterou podepsalo 157 sportovců a 56 trenérů z 26 zemí. Otevřený dopis napsal IBU také šéf českého biatlonu Jiří Hamza.
IBU se původně odvolávala na to, že změny v antidopingových pravidlech mohou být schváleny pouze na kongresu, jenž byl naplánován až na rok 2018 do Poreče. Vedení unie se však s největší pravděpodobností o uplynulém víkendu zaleklo plánovaného protestu biatlonistů na startu závodu s hromadným startem v Anterselvě a přislíbilo svolání mimořádného kongresu ještě před MS.
Biatlonisté kvůli mlčení o ruském dopingu zvažovali protest. Odvrátilo ho až svolání kongresu
Číst článek
Výzva biatlonistů a funkcionářů byla reakcí na druhou zprávu Světové antidopingové agentury (WADA), podle níž se organizovaný doping v Rusku týkal i 31 biatlonistů. V prosinci byly předběžně suspendovány Olga Viluchinová a Jana Romanovová, které už ukončily kariéru. Pokud by jim byl doping prokázán, dodatečně by se mohly posunout na pódium v závodu štafet na olympijských hrách v Soči původně čtvrté Češky.
Proti zbylým 29 nejmenovaným ruským biatlonistům zahájila IBU formálně řízení a o víkendu oznámila, že 22 případů bylo zastaveno kvůli nedostatku důkazů. Vyšetřování ostatních sedmi stále probíhá. IBU také čelila kritice za to, že navzdory doporučení WADA po první takzvané McLarenově zprávě o ruském dopingu udělila loni v září pořadatelství mistrovství světa 2021 Ťumeni.
Ruská strana dostala čas do 5. února na to, aby se k obvinění ze systematického dopingu vyjádřila.
