Olympiáda je vlajková loď mého života, tvrdí akrobatický lyžař Honzig

Desáté místo na Světové univerziádě, třicátá třetí příčka na mistrovství světa, obhajoba domácího titulu. Těmito úspěchy se může z uplynulé sezony pochlubit Daniel Honzig, český reprezentant v akrobatickém lyžování. Ve třiadvaceti letech potvrdil, že patří k velkým nadějím tohoto sportovního odvětví. Asi proto nepřekvapí, že velkou motivací pro něj je do budoucna start na olympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Akrobatické lyžování | Foto: Šárka Sudová

„Je to ta největší akce, takže je to vlajková loď mého života. Je to cíl, za kterým si jdu od té doby, co jsem se postavil na lyže,“ prohlašuje odhodlaně nadějný reprezentant.

„Letošní sezona byla taková testovací. Zkoušeli jsme různé lyžařské techniky a skoky. Příští sezona bude ta klíčová, takže letos to bylo takové ochutnávání nových stylů. Zkoušel jsem si také různé tréninkové skupiny. Něco se ukázalo, že je pro a něco proti,“ říká Daniel Honzig.

Od prvních krůčků je jeho disciplínou jízda v boulích. Závodit začal v deseti letech. V roce 2010 se stal členem Sportovního centra mládeže v Liberci a po zkušenostech z juniorské reprezentace je v současnosti jedničkou té seniorské. V uplynulé sezoně potvrdil, že právem.

Držet se může také svých vzorů. Mimochodem, v minulosti ho například trénoval Tomáš Suda, tatínek akrobatických lyžařek Nikoly a Šárky. Líbí se mu především francouzský styl.

„Nemůžu si jít úplně vlastní cestou. Je to tak, že se mi líbí nějaký styl. Většinou jsou to i skupiny, líbí se mi třeba francouzský styl jízdy v boulích. Když jsem byl mladší, tak byl mým vzorem Francouz Guilbaut Colas, který se mi líbil jak po skokanské, tak lyžařské stránce. Takovým směrem bych chtěl jít, protože vyhrál několik zlatých glóbů a skoro i olympiádu,“ přiznává Daniel Honzig.

Jenže zatím chybí větší zkušenosti a možnost většího počtu startů ve Světovém poháru. Vše se točí kolem peněz.

„Světové poháry jsou relativně drahá záležitost a je dřina sehnat nějaké partnery, kteří by mě zaštítili tak, abych se mohl vydat do Ameriky. Je to o zkušenostech. Kdykoliv mám možnost trénovat v cizině se světovou špičkou, tak to mi dá nejvíc, protože toho mohu dost okoukat a pak to aplikovat na svou jízdu,“ vysvětluje český lyžař.

A také při tréninku. Na svah to rozhodně nemá daleko.

„Jsem přímo z Jablonce nad Nisou, takže je mým domovským kopcem Tanvaldský špičák, kde mám super podmínky. Od letoška tam mám celou boulovou trať, která je jediná v republice“ dodal na závěr Daniel Honzig.

Pavel Petr, Jakub Knoll Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme