Olympiáda v Soči je hrozně blízko, říká Sáblíková. Čeká ji boj s bolavými zády
Rychlobruslařka Martina Sáblíková má za sebou další veleúspěšnou sezonu. Ke stříbrné medaili z tříkilometrové trati a celkovému vítězství ve Světovém poháru na dlouhých tratích přidala o víkendu v Soči titul mistryně světa na pět tisíc metrů. I proto mohla rodačka z Nového Města na Moravě uplynulou sezonu hodnotit pozitivně, i když její myšlenky už nyní směřují hlavně k blížící se olympiádě v příštím roce.
Od roku 2007 jste získala deset titulů mistryně světa, jak moc jste se za tu dobu změnila?
Já si myslím, že jsem hlavně pořád stejně paličatá. Snad budu trochu zkušenější a i z této sezony se mám z čeho poučit. Ale jinak myslím, že jsem pořád stejná. Jen o sedm let starší…
V čem konkrétně se chcete poučit v té následující přípravě? V tom, aby se vám vyhnula hlavně zranění, která vás letos provázela?
Já myslím, že když něco přijde (pozn. zdravotní problémy), tak to musím řešit hned. Ne že to začnu řešit, až když už jde o velkou bolest. Právě v tom se musí člověk poučit. Jsem aspoň ráda, že to přišlo teď, a ne za rok, protože by to bylo horší. Snad se to bude už jen zlepšovat.
Co se skrývá za vašimi úspěchy během posledních šesti let?
Samozřejmě odříkání a velká dřina. Jako u každého sportovce, který chce něčeho dosáhnout. Zároveň u toho ale nechybí ani velká radost z toho, že mě to pořád hodně naplňuje a baví. Z toto, že můžu byt s těmi lidmi na dráze, protože parta kolem rychlobruslení je opravdu skvělá a i to je důvod, proč to pořád dělat. Ta bolest pak ani tak nevadí.
Soči připomíná necelý rok před OH staveniště. Trenér rychlobruslařek Novák věří v nejhezčí Hry
Číst článek
Jak se za těch šest let změnila konkurence v rychlobruslení?
Já myslím, že hodně. Konkurence se mění neustále, ale vždy platí, že máte na startu buď soupeře dobrého, nebo špatného. Člověk musí být připraven na obě varianty.
Máte medaile z mistrovství světa i olympijských her, co vás ještě dokáže motivovat, co je pro vás hnacím motorem?
Pro mě je hnací motor hlavně ta parta, co kolem sebe mám. Protože když je dobrá parta a sranda, tak člověk nevnímá tolik tu bolest. Samozřejmě, když máte za sebou nějaké výsledky, tak nechcete přijet na závody a skončit třeba patnáctý. To je motivace sama o sobě.
Jak moc daleko nebo blízko je pro vás nyní olympiáda v Soči 2014?
Olympiáda je hodně blízko. Možná víc, než by mi bylo milé. Zrovna jsem o tom na světovém šampionátu přemýšlela. Teď se musím dát hlavně zdravotně do pořádku, udělat něco s bolavými zády a doufat, že se už bude vše ubírat tím správným směrem.
