Počítačové hry skokanům na lyžích realitu nenahradí

Říká se, že změna je život. Když tuto větu aplikujeme na minisérii skoků na lyžích na přelomu roku, dostaneme z Turné čtyř můstků právě čtyři životy. Nejlepší na tom ale je, že kdo chce vyhrát celkově, musí je prožít všechny takřka ideální. Což znamená, vyrovnat se se všemi čtyřmi naprosto rozdílnými můstky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakub Janda

Jakub Janda | Foto: Petr Gerhardt

Kariéra to všechno ještě nasčítá. Takže Jakub Janda těch životů na přelomu let prožil do teď něco pod čtyřicet - jednou Turné nedojel celé. Ač se místa závodů nemění, za těch 11 let už skákal na osmi různých můstcích.

„Jsem tady asi z kluků jediný, kdo zažil tady ty můstky úplně jinačí - starý Oberstdorf, starý Innsbruck, starý Garmisch a ještě starý Bischofshofen. Ty můstky jsou úplně jinačí, než byly tenkrát," popisuje Jakub Janda.

Všechny můstky totiž prošly rekonstrukcemi, ten v Partenkirchenu je dokonce kompletně nový. I ten už si ale skokani stačili zažít.

Přehrát

00:00 / 00:00

Počítačové hry skokanům na lyžích realitu nenahradí

„Určitě je výhoda, když se někam přijede a už se na tom můstku skákalo. Že se tak nějak dá očekávat, jak to bude vypadat. Na druhou stranu zase jsou ty podmínky jiné ve sněhu, ve větru," dumá Jan Matura.

A proč je dobré můstky dokonale znát? Už jen proto, že v závodní smršti se člověk musí udržovat v pohodě a rychle se přizpůsobit novému prostředí.

„Psychika na tom hraje, si myslím, také největší roli. Takže se připravovat po psychické stránce. Promítat si v hlavě jeden můstek, druhý můstek. Takhle za sebou," říká Lukáš Hlava.

Play Station jen pro zábavu

A jak to promítání vypadá v praxi? Diapozitivy se do Hlavy - ani Lukáše - necpou. Meotar také nepomůže. „Třeba se snažím, když večer usínám, tak představovat si ten můstek. Představovat si dobrý skok. A pak se ho snažím zrealizovat," popisuje Lukáš Hlava.

Škola hrou - tedy práce hrou, a využití moderních pomůcek tady neplatí. Ani kdyby si skokani třeba potrénovali virtuálně na Play Stationu.

„Myslím, že by to moc nepomohlo. Ta vizualizace je důležitá, je dobrá. Ten Play Station bych si rád zahrál, ale jenom pro zábavu. Myslím, že by to nepomohlo," říká Martin Cikl.

Jakub Janda potom doplňuje, proč je hračka napojená na televizi skokanům na nic. „Vizualizace na Play Stationu je úplně jinačí, než to ve skutečnosti vypadá. Není to jako když jedeš formule a ta trať opravdu sedí. Na tom Play Stationu je to úplně něco neskutečného, něco nereálného." Navíc žádná počítačová vizualizace vám nenasimuluje povětrnostní, ani závodní podmínky.

Tomáš Kohout, Mirko Vasič Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme