Rozdíl mezi elitními skokany na lyžích a zbytkem se v Česku zvětšuje

Zdá se, že český skok na lyžích je na tom nejlépe za poslední roky. Minimálně od doby, kdy před šesti lety vyhrál Jakub Janda Světový pohár. Tři Češi jsou mezi nejlepší třicítkou, Roman Koudelka dokonce desátý. Stejně jako za vlády Jakuba Jandy je ale něco hodně špatně a za několik sezón by se mohlo Česko zařadit mezi velmi slabé skokanské země.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roman Koudelka slaví své druhé místo ze závodu ve Willingenu

Roman Koudelka slaví své druhé místo ze závodu ve Willingenu | Zdroj: Reuters

I když reprezentační trenér David Jiroutek začal posezónní hodnocení právem velmi hezky. „Nemůže být jiné než pozitivní. Prvním cílem bylo, jak jsme už říkali před sezónou, Turné čtyř můstků, druhým mistrovství světa v letech. V prvním jsme byli skvělí.“

K umístění Romana Koudelky, Lukáše Hlavy a Jakuby Janda na Turné čtyř můstků potom reprezentační trenér dodal. „Kdyby Lukáš nespadl v posledním závodě, tak by bylo umístění 5-10-13. Tahle bylo 5-12-13. I tak skvělé, tři Češi do patnácti, nejlepší pátý.“

Relativně spokojený byl i s se světovým šampionátem v letech, kde tým skončil šestý. A ocenil i to, že se třem nejlepším skokanům dařilo přesto, že měli za sebou pády. Janda v Kuusamu, Koudelka v Harrachově a Hlava v Bischofshofenu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sezóna se českým skokanům na lyžích vydařila, budoucnost ale zatím veselá není

Jenže: Česko má Koudelku, Hlavu a Jandu! A při vší úctě ke světlým chvilkám Antonína Hájka a Jana Matury je to všechno. Ale proč se daří jenom těm třem, co jsou v A-týmu? Skáčí jinak než ostatní Češi. Dalo by se říci „Rakouským stylem": dynamickým, silovým.

„Učili se od Richarda Schallerta, který byl u nás. Ten mi gratuloval. A i já jsem gratuloval jemu, že nás nastartoval na tu myšlenku, nastartoval nás na profesionální přemýšlení,“ prohlásil David Jiroutek.

A to přiznali i Roman Koudelka s Lukášem Hlavou. Jenže pod Schallertem se nedařilo Jakubu Jandovi, který předtím vyhrál Světový pohár. A proslýchá se, že Rakušan také nedostával vše, co měl slíbeno.

Odešel, zášť ale necítí a v jeho práci pokračuje David Jiroutek. A ten si posteskl nad stejnou záležitostí jako už před šesti lety jiný trenér, Vasja Bajc.

Změna v myšlení trenérů

„Myslím si, že je třeba, aby se trošku trenéři v Čechách zamysleli nad tím, co jsem jim třeba říkal na podzim, když jsem rozebíral situaci: jaký typ tréninku a jaký systém skoku bude fungovat na můstcích. To se mi potvrdilo a jsem za to strašně rád,“ konstatoval Jiroutek.

Ten ryze skokanský styl nemá cenu rozebírat do detailů. Podstatnější je fakt, že v Česku to funguje - právě jako za Bajce - jen v A-týmu. Výsledky těch dalších ukazují propast, skokanům se nedaří.

A trenér "Áčka" zase tvrdí totéž: Jiní nepřebírají jeho zkušenosti a poznatky ze světových můstků, což se pak projevuje i na mladých skokanech ve vrcholových střediscích.

„Sice nějak fungují, ale je tam potřeba zkvalitnit práci trenérů. Myslím, že to okolo by eventuelně bylo, ale u práce trenérů musí být ta myšlenka jednotná. Možná se už letos uvěří, že myšlenka, kterou máme my, a také nejlepší týmy, je dobrá,“ říká David Jiroutek.

Ale základ je stále stejný, jako u jiných sportů, kde je potřeba hrubá síla. Získat jí je to fyzicky náročné, je to dřina a bolí to. I to musejí mladí sportovci snést a vydržet, jestli chtějí uspět. Tady se ústupky nevyplatí.

Tomáš Kohout, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme