Rozhodla se, že chce létat. Nejsem úplně tradiční holčička, říká mladá skokanka na lyžích

Před čtyřmi lety se rozhodla, že bude skokankou na lyžích. A svůj sen si splnila. Neodradilo ji ani to, že žije v Praze a že má o ni maminka strach. Čtyřiadvacetiletá Marta Křepelková už dokonce v Norsku, kde momentálně studuje, dolétla na hranici devadesáti metrů a její ambice stále rostou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skokanský můstek v Harrachově dostal jméno Mamut díky svým obřím rozměrům | Foto: Jaroslava Mannová

Na tom, že skoky na lyžích nikdy nebudou pro strašpytly, se asi těžko někdy něco změní. Odrazit se z hrany v brutální rychlosti, to není nic pro ustrašence.

Nějaký čas už ale neplatí to, že je tenhle sport příkladem mužské nedotknutelnosti. Nájezdové postavení, letová fáze, telemark, to všechno už v praxi ovládají také ženy. A někdy je pozoruhodné, jak si ony samy najdou cestu ke skokanským můstkům.

„Když jsem koukala v televizi na olympiádu, jak tam skokani lítají, rozhodla jsem se, že chci taky lítat. Začala jsem hledat, psát maily a snažila se dostat na skokanský můstek a asi po tři čtvrtě roce se mi to podařilo,“ říká skokanka na lyžích Marta Křepelková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pro českou skokanku na lyžích Martu Křepelkovou sport, který dělá, tolik nebezpečný není. Před maminkou ho ale do poslední chvíle tajila

Zkrátka když si umane, že bude skákat na lyžích, neodradí ji to, že žije v Praze a k nejbližším skokanským můstkům to má pořádně daleko, ani to, že by se chudákovi mamince možná víc pozdával balet, anebo krasobruslení.

„Mamce jsem to řekla až jako poslední, až jako hotovou věc. ‚Mami, jedu skákat do Harrachova.‘ Netvářila se nadšeně, ale nemohla s tím udělat nic,“ pokračuje.

A z čeho byla maminka nejméně nadšená? Měla strach z nebezpečí, které skokanům hrozí? Nebo z toho, že skoky na lyžích k holce příliš nesedí?

„Že by se to k holce nehodilo, to se ona nebála, protože studuji elektrotechniku. A že nejsem asi úplně tradiční holčička, to už zjistila dávno. Takže spíš šlo o to, že měla strach, že jsou skoky nebezpečný sport, přitom jsem následně zjistila, že to zas až tak nebezpečný sport není,“ tvrdí Křepelková a dodává: „Teď studuji v Norsku, takže skáču tam. V létě se mi poštěstilo skočit někam kousek před červenou na můstku K90, tak to mohlo být přibližně tak 88 a půl metru.“

A pak doma vysvětlujte, že se věnujete bezpečnému sportu. Každopádně nezdá se, že by se měla čtyřiadvacetiletá skokanka nechat jakkoli odradit.

„Moje ambice se neustále posouvají, protože původně jsem se chtěla vůbec dostat na můstek, pak se dostat na můstek K26, pak K40. Jednoho dne byla ambice skočit si můstek K90, ale že nikdy nechci na K120. Teď si chci do konce sezony tu K120 skočit, takže ambice se posouvají a teď je tou hlavní asi univerziáda v Kazachstánu příští rok,“ neskrývá Křepelková.

A vzhledem k tomu, že už jsou ženské skoky na lyžích i v programu olympijských her, kdo ví, čeho se od ní ještě dočkáme.

David Nyč - NEPOUŽÍVAT, Radek Šamša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme