Šéftrenér alpských lyžarů Tomáš Bank: Bylo to nejlepší MS, ale ne pro nás
Čeští lyžaři se podruhé v řadě vrátili z mistrovství světa v alpských disciplínách bez medaile, ale není to velké překvapení. Šampionát v rakouském Schladmingu zastihl český tým v nevídané zdravotní nepohodě.
Ovšem vyhlídky na úspěch za rok na olympijských hrách v Soči nejsou zase tak špatné i podle šéftrenéra české reprezentace Tomáše Banka.
Nejhůře dopadl Martin Vráblík, patnáctý ze superkombinace, který o víkendu skončil s 41stupňovou horečkou ve vsetínské nemocnici. Máte čerstvé informace o tom, jestli se jeho stav zlepšil a jak je na tom?
Hostem vysílání Večerního Radiožurnálu byl i šéftrenér českcýh alspkých lyžařů Tomáš Bank
Jeho stav se lepší, i když zánětlivé hodnoty jsou poměrně vysoké. Zatím se úplně neví, co mu je. Doufám, že třeba nebude mít něco podobného, co měl můj bratr Ondřej před rokem. Ty projevy byly docela podobné.
Kromě Vráblíka odjel kvůli zranění z mistrovství světa předčasně i váš bratr Ondřej Bank, jen pod injekcemi jel Kryštof Krýzl, na bolesti kolen si stěžoval Filip Trejbal, takže nakonec málem nejzdravější ze všech byla Šárka Záhrobská, která je 7 měsíců po operaci hlavy. Je tahle situace hodně nezvyklá a jak ovlivnila vystoupení týmu na šampionátu?
Ovlivnilo to hodně. Je paradoxní, že někdo, kdo měl nádor na mozku, je nakonec nejzdravější, ale snad se to v příští sezoně zlepší a smůla nás opustí.
Co vás během mistrovství světa nejvíce potěšilo?
Páté místo v soutěži týmů. Samozřejmě osmé místo Šárky Záhrobské ve slalomu bylo také hodně kvalitní a asi s ním nikdo nepočítal. Ovšem přece jen v týmové soutěži byla lepší atmosféra a myslím si, že závodníci si to hodně užili. Stejně jako my trenéři.
Zklamáním asi byl zdravotní stav vašich svěřenců…
Člověk už si říká, jestli náhodou něco špatného neprovedl v minulém životě, protože třeba to, co se stalo Ondrovi, je už skoro opravdu k smíchu, je už zase o berlích, ale snad to nebude nic vážného. Původní podezření na zranění kolena se nepotvrdilo, takže se jedná jen o naraženou holenní kost.
Rakušané se chystali a těšili na pořadatelství dlouho, investovali do něj stovky milionů eur. Projevilo se to i na servisu pro lyžaře a jejich týmy a byl to po této stránce nejlepší šampionát, nebo jste pociťovali nějaké nedostatky?
Asi ano. Přece jen Rakousko je země, která lyžování miluje a rozumí mu. Podle toho vypadalo i to zázemí. Samozřejmě jsme na začátku nějaké věci vytýkali, protože my lyžaři jsme všeobecně kritičtí ke všemu rakouskému, protože. No prostě jako tým nejsou moc oblíbení. Nicméně mistrovství asi nejlepší bylo, i když ne pro nás.
Co jste jim konkrétně vytýkali?
Třeba hodně omezovali vstup do areálu i týmům. Takže jsme dostali jen čtyři vstupy na tribunu pro celý tým. A stejně tak omezovali pohyb po celém areálu. Na druhou stranu není se co divit. Diváků tam bylo opravdu hodně. Zezačátku nás to štvalo, ale pak jsme pochopili systém podzemních tunelů a všeho. Nakonec jsme zjistili, že to mají dobře a propracovaně vymyšleno.
Šárka Záhrobská s medailí ve slalomu a Ondřej Bank s medailí ze superkombinace. Za jakých okolností taková představa o olympijských hrách v Soči nebude jenom snem, ale realitou?
Pokud se podaří dobře potrénovat, budou všichni zdraví a absolvují vše, co je potřeba k tomu, aby měli co nejlepší výkonnost. Potom určitě šanci mají.
Zaměří se teď více na váš tým lékařské kapacity, aby se objasnilo, z čeho ty zdravotní komplikace vznikly? Aby se to neopakovalo?
Nevím, jestli jako celý tým něco špatného jíme. (smích) Spíš si myslím, že to jsou nešťastné náhody. Doufám, že už jsme si to neštěstí vybrali a že konec roku 2013 už pro nás bude šťastný.
