Skoky na lyžích vyčerpávají i rozhodčí. V Innsbrucku se mi tajil dech, přiznal Sedlák, který pouštěl závodníky
Sám se pohyboval jako skokan na lyžích třináct let ve Světovém poháru. Teď se Borek Sedlák stará o to, aby se závodilo v bezpečném větru a aby měli závodníci co nejrovnější podmínky, takže se ve středu na Turné čtyř můstků v Innsbrucku řádně zapotil. Vítr dosahoval i sedmi metrů za sekundu, točil se a nakonec byli pořadatelé rádi za aspoň jedno odskákané kolo.
Máte za sebou možná nejtěžší závod jako takzvaný hlídač větru. První kolo v Innsbrucku se natahovalo snad na víc než hodinu a půl. Jaké nervy to pro vás byly?
Velké. Můj tep se pohyboval kolem 180 za minutu, takže se cítím jak po nějakém maratonu. Hodinu a půl jsem tady stál a hlídal vítr. Musím říct, že psychicky jsem takhle vyčerpaný dlouho nebyl.
Tolik tepů za minutu, to už je skoro jako kdybyste sám závodil, jako byste byl vrcholový sportovec…
Neříkám, že jsem zůstal vrcholovým sportovcem, ale cítil jsem i přes několik vrstev, které jsem na sobě měl, že srdce mi opravdu hodně bubnovalo a při některých skocích se mi trošku zatajoval dech.
Popřát štěstí je to jediné, co můžu udělat pro každého závodníka individuálně, říká Borek Sedlák
Jak složité pro vás coby bývalého skokana je hlídat vítr těm, co jsou na můstku? Obzvlášť když na ukazatelích vidíte, co se tam děje a do čeho je pouštíte.
Je to těžký v rámci toho, že jsem sám dost let skákal. Vím, jaký vliv vítr má, ale bohužel takhle jsou nastavená pravidla a já našim i cizím klukům popřeju vždycky hodně štěstí. To je jediné, co můžu udělat pro každého individuálně. Jinak mají všichni stejná pravidla, a buď člověk má trochu štěstí, nebo ne. Tady ho někteří měli, jiní ne. Výsledková listina překvapila.
Jak blízko, respektive daleko bylo v některých chvílích zrušení i toho prvního kola?
Nebylo tak daleko, protože už jsem měl předával i informaci, co si myslím a jak to vypadá. Naštěstí jsme vždycky čekali na fázi, kdy se vítr vracel do nějakého normálu. Snažil jsem se hlídat okamžik, kdy byl vítr opět v koridoru a skok bezpečný. Díky tomu, že jsme měli takové periody, se mohlo odskákat aspoň jedno kolo.
Natahoval se závod právě proto, že se jednalo o Turné čtyř můstků a přišlo 25 tisíc diváků, zatímco jiný závod už by se dávno neskákal?
Těžko říct, zas tolik zkušeností nemám. Z mé pozice jsem rád, že se nikdo nezranil a že jsme to odskákali. Máme vítěze závodu a pětadvaceti tisícům diváků jsme ukázali skoky. A jelikož se jedná o Turné čtyř můstků, tlak na to, aby se odskákalo, je větší. Přesunout závod do Bischoshofenu bylo krajní variantou, protože první předpověď tam nebyla úplně příznivá. Jsem rád, že se můžeme soustředit na poslední závod.
Jak zvedá vítr 7 m/s, tep na 180 za minutu? Ihned. Tomu, co hlídá skokanům podmínky na #4HIlls. Borek #Sedlák na @Radiozurnal1 ve 20:40. pic.twitter.com/LSwJedjcs6
— Tomas Kohout (@tkohout) January 4, 2017
