Takový řev jsem nezažil, kam se hrabe Německo, chválil Moravec atmosféru v Novém Městě

České biatlonové kvarteto Vítková, Soukalová, Šlesingr a Moravec bylo ve štafetě v Novém Městě na Moravě druhé. Celý závod se český tým pohyboval v čele, ale na poslední střelbě musel Ondřej Moravec na rozdíl od Nora Tarjeia Böea jednou dobíjet a ztrátu už nedohnal.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finišman české štafety Ondřej Moravec

Finišman české štafety Ondřej Moravec | Zdroj: ČTK

„K vítězství dnes nebylo daleko. Druhé místo je pro nás ale velký úspěch. Třeba smíšenou štafetu vyhrajeme v Novém Městě příště, jestli ji teda dají do programu.“

V závěrečném úseku jste ze sebe asi vydal víc než všechno…

„Zkoušel jsem ještě zaútočit. Stačilo, aby na chvíli polevil a kontakt by byl pět vteřin. Pak už by to byl fakt kousek, to se kolikrát někdo zlomí. Celý Modříňák jsem to zkoušel, z hlášení jsem věděl, že jsem něco stáhnul. Na konci to ale už nešlo. Viděl jsem, že si bere vlajku, a to by bylo nefér něco zkoušet, bylo by nesportovní ještě útočit.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Moravce ohromila atmosféra v Novém Měste. Bylo to něco neuvěřitelného, rozplýval se u mikrofonu Tomáš Kohouta

Mrzí vás dobíjení na poslední položce?

„Mrzí, ale zase jsem rád za střelbu vleže, zvládl jsem ji dobře. Podařilo se mi nic nevnímat, což je v místní atmosféře asi to nejlepší, z ležky si nic nepamatuju. Vestoje jsem se už nedokázal zkoncentrovat tak, jak by bylo potřeba.“

Na tribuně bylo sedmnáct tisíc řvoucích fanoušků. Jak jste jim dokázal odolat?

„Nevím, kdybych to věděl, tak bych to udělal i při střelbě vestoje (úsměv). Soustředěním se dá bouřlivé atmosféře do jisté míry odolat. Jak toho ale docílit, nevím.“

Biatlonisté dojeli ve smíšené štafetě druzí. Nejrychlejší bylo v Novém Městě Norsko

Číst článek

Co říkáte, na fantastickou atmosféru, která v Novém Městě panovala? Byla ještě o chloupek lepší než před dvěma roky na mistrovství světa?

„Řekl bych, že o pořádný chlup. Tady na stadionu to nedkážu úplně posoudit, přesnou kapacitu neznám. Co se ale dělo na trati, to bylo něco neuvěřitelného. Takový řev jsem ještě nikde nezažil. Trenérům, co u trati stáli, nebylo slyšet jediné slovo. Jenom jim klapaly pusy, co ale říkali, nevím. Kam se hrabe Německo.“

 

Tomáš Kohout, Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme