Trenér skokanů musí být i krejčím. Kvůli kombinézám

Dobrá kombinéza, to je pro skokana na lyžích základ úspěchu. Pokud tedy funguje předpoklad, že trefí odraz a i jinak něco umí. Právě kombinéza se, možná více než výmysly s vázáním, stará o to, že se skok povede a závodník bojuje o lepší umístění.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Jiroutek upravuje kombinézu Jakuba Jandy | Foto: Tomáš Kohout

Právě proto nastavila Mezinárodní lyžařská federace pravidla týkající se střihu kombinézy. A minimálními tolerancemi. Skokani se ji zase pochopitelně snaží mít co nejvolnější – a o ten kompromis se musí postarat trenér, který kombinézy po večerech přešívá. A trvá to dlouho.

„Tři a půl nebo čtyři hodiny,“ prozrazuje trenér David Jiroutek. Sice maturoval na hotelové škole, ale od loňského září aby navštěvoval krejčovské kursy. „Kombinéza má na skokanovi dvě stání,“ popisuje, „jedno je jak s ní letí ve vzduchu a druhé, jak s ní stojí na kontrole.“ A právě to je nutné vychytat: „Šijeme kombinézy tak, aby prošly na kontrole, protože skokan si před kontrolou vytáhne kombinézu nahoru, aby prošel s rozkrokem.“

Pohyb na kontrole pomáhá

Na kontrole se pochopitelně neměří obsah rozkroku skokanů. Jde o to, aby neskákali v jakýchsi skejťáckých kombinézách s rozkrokem u kolen. A aby neměl skokan viditelně volnější míry jinde, musí nenápadně zatahovat a vytahovat břicho, hýždě, zatínat a povolovat stehno. Je to něco mezi nenápadným strečinkem, holotropním dýcháním a pořadovým cvičením.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kouzlení se skokanskými kombinézami

„Je to zvláštní, ale ten skok má kupu zvláštních věcí a toto je jedna z nich,“ říká David Jiroutek. Třeba Rakušana Stefana Thurnbichlera v Oberstdorfu diskvalifikovali, protože si prý odmítal stoupnout si při kontrole rovně. Jeho lepším krajanům ale leccos projde. „Když se podíváme na kombinézu, která u skoku na lyžích hodně rozhoduje, největší špekulanti, možná až trošku za hranicí pravidel jsou Rakušani,“ říká Borek Sedlák.

Jak na to…

Ale přeměřují se a kombinézy ladí všichni. „Doufám, že to je všechno větší,“ napůl žertuje David Jiroutek, když pohmatem kontroluje, jestli není kombinéza na Romanu Koudelkovi moc těsná. Ten se narovnává a upravuje si kombinézu v ramenou. „Měřili jste včera tu ruku?“ zjišťuje další z trenérů Pavel Věchet. „Jo, tahle je míň, takhle víc,“ shodují se Koudelka a Jiroutk nad tím, že levý rukáv je těsnější.

„Jsme na hraně,“ přiznává David Jiroutek a dodává, „stejně jako celý svět je na hraně. Vždycky může dojít k nějaké diskvalifikaci, ale kdybychom nebyli na hraně, není šance na nějaký větší úspěch.“

Jehla v plné práci

Proto se na kombinéze dělají značky a pak se posouvají a upravují švy. Někdy ale trenér použije jinou jehlu než v šicím strojim který si vozí na závody s sebou. Drží ji v ruce trenér a děruje nově nažehlenou reklamu. „Zepředu musí být kombinéza propustnější než zezadu. Kvůli vzletové fázi, aby skokan rychleji cítil, že ho něco nese,“ vysvětluje David Jiroutek.

A přestože Češi mohou patřit v technických oborech mezi světové špičky, na vývoj vlastních kombinéz, nebo vychytávek s vázáním a lyžemi kapacity nemáme. „Pro nás je spíš průmyslová špionáž. Zjistit co nejvíce o tom, co ostatní používají,“ přiznává David Jiroutek.

Tomáš Kohout Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme