Ve Schladmingu domácí propadli a Rakousko div, že nepláče
Mnoho Čechů rádo cvičí své národnostní sebevědomí při úspěších ledních hokejistů. Jejich výhry leckoho v Čechách, Slezsku i na Moravě dojímají. Asi těžko si dovedeme představit, že by lidé po celé zemi s podobným zaujetím sledovali závody v alpském lyžování.
Přitom ale stačí překročit naši jižní hranici a objevíme svět, ve kterém ze všech sportovců právě lyžaři dokážou národ nejsnáze rozjásat, nebo rozplakat. Při úterním nočním slalomu Světového poháru ve Schladmingu, který je v Rakousku jednou ze sportovních událostí roku, se jim povedlo to druhé.
"Deset eur na výhru Kosteliče a dvacet eur na Matta," říká rakouský fanoušek slečně v dřevěné budce a ta mu na oplátku podává tikety. Odvážnější sázka věří domácímu Mariu Mattovi a slibuje výhru tří set eur. Ale teď už rychle schovat oba kusy papíru do kapsy a honem k trati, závod začíná. Vzduch se sytí kouřem z oficiálně zakázaných bengálských ohňů a vizuálně je plný červené a bílé. Rakouské vlajky se tu rozdávají zadarmo, kdežto ostatní si musíte koupit.
"Bohužel, vypadá to špatně, českou asi nemám… Francouzská, chorvatská, chorvatská, slovinská… bohužel!" Tahle obchodnice asi příliš nezbohatne, protože českou vlajku na pultu má, jenže ji nepozná. Ale koneckonců česká trikolóra její podnik nespasí a na těch, kteří se nespokojí s reklamní verzí rakouského praporu, vydělá dost.
"Sem se sjíždí spousta lidí z celé země. My jsme přijeli zvláštním vlakem z Lince a podobné vypravují z Vídně, ze Štýrského Hradce, ze všech stran. Tenhle noční závod za umělého osvětlení nemá konkurenci. Za jeden večer se tu sejde skoro tolik lidí jako v oslavovaném Kitzbühelu za celý víkend," velebí schladminský slalom fanoušek Martin, který cestou z Horních Rakous ujel 150 kilometrů. Ještě víc jich zdolal Aleš Krýzl, hlavní pořadatel ženského slalomu Světového poháru, který v březnu hostí Špindlerův Mlýn.
"Schladming je naprosto nedostižný závod, takovou atmosféru nenajdeme nikde. I tím, jak přírodně je to tady utvořený, do toho se vejde akorát těch padesát tisíc lidí, je to skvělý. Samozřejmě by bylo super něco podobného dosáhnout ve Špindlu." Což je ale jenom zbožné přání. Ovšem i vzývaná atmosféra slalomu ve Schladmingu má své vady. Je totiž nezdravě závislá na úspěchu domácích lyžařů.
"Právě Rakousko je trochu pověstné tím, že fandí jenom Rakušákům. Když jede Rakušák, tak je ohromný rámus, protože je tady padesát tisíc lidí, ale když jede někdo jiný, tak mu nefandí," trefně vytýká rakouském publiku český reprezentant Ondřej Bank. Domácím závodníkům se tu dokonce zpívá k narozeninám.
Ale když čerstvý třiatřicátník Manfred Pranger i jeho kolegové zůstanou za očekáváním, zbytek závodu jako by publikum už ani nezajímal. Ale divte se Rakušanům. Prohrálo zkrátka národní mužstvo v jejich sportu číslo jedna. Ve Schladmingu po pěti letech nezvítězil Rakušan a někteří z diváků to cestou ze stadionu div že neoplakávají.
