Záhrobský považuje trenéry své dcery za amatéry, lyžařka je hájí
Lyžařka Šárka Záhrobská byla po velkých akcích v alpském lyžování zvyklá na příjemné chvíle, většinou z nich odjížděla ověnčena medailí. Tentokrát ale na mistrovství světa v némeckém Ga-Pa skončila ve slalomu dvanáctá a tenhle výsledek znamenal píchnutí do vosího hnízda. Otec a bývalý trenér mistryně světa z roku 2007 Petr Záhrobský se pustil do otevřené kritiky nového týmu své dcery Šárky. Obě strany o dva roky starém vzájemném rozchodu a jeho následcích zatím víceméně mlčely. Teď ale na citlivé téma promluvily.
"To je přece skvělý výsledek, který dokázala zajet za takového trenérského vedení, jaké má. Je to fantastický výsledek a víc jsme od ní čekat nemohli. Bohužel, pánové Šťastný a Strach jsou velcí amatéři. Z dvou kozlů se stali zahradníci, pohybují se v tom jako sloni v porcelánu," zhodnotil výkon své dcery a jejího trenérského týmu Petr Záhrobský.
Záhrobský se ale neomezuje na bonmoty, respektive umí je odůvodnit. Jeho kritika míří ke konkrétním problémům přípravy profesionálního lyžaře. Rozhodnutí Šárky Záhrobské a jejího týmu od základů měnit techniku jízdy považuje za cestu do sportovních pekel.
"Máme mistryni světa, trojnásobnou medailistku z mistrovství světa. Myslíte si, že ta potřebuje měnit techniku jízdy? Kdo to prohlašuje, tak prohlašuje absolutní nesmysl. Mistryně světa měla pokračovat ve své technice, která vycházela z jejího těla. Když budu Šárku učit vaši techniku chůze, tak zakopne a někde se rozbije, protože vaše chůze je přizpůsobena vašemu tělu," myslí si Petr Záhrobský.
Záhrobskému se dále nelíbí, že jeho dcera na mistrovství světa nejela žádný jiný závod než slalom. Upozorňuje, že i v obřím slalomu nebo superkombinaci dokázala dříve držet krok s nejlepšími, zatímco teď v těchto disciplínách vyklízí pozice i ve Světovém poháru. Záhrobský z toho viní svého trenérského nástupce Pavla Šťastného.
"Vůbec si tohoto člověka neměla najímat, protože nikdy nevěděl, co je to individuální příprava a jaké vyžaduje nasazení. A tento člověk získal Šárku jako trafiku," říká Petr Záhrobský, který svou kritiku provází tvrzením, že ho k ní pohnula jenom snaha vrátit slalomářku na výsluní.
"Nejde o žádnou zášť zhrzelého fotra. Ale tohle jsou argumenty, které sedí a které jsou nezvratitelné," stojí si za svým Záhrobský.
Záhrobská: Je to běh na dlouhou trať
Šárka Záhrobská v reakci na slova svého otce rozeslala médiím dopis, ve kterém se svých trenérů zastává a potvrzuje, že jim i nadále věří. Oni sami se v tuto chvíli a prostřednictvím médií do odborné polemiky s Petrem Záhrobským pouštět nechtějí.
Už těsně po slalomu v Partenkirchenu Šárka Záhrobská potvrdila, že z nastoupené cesty neuhne a že změnu techniky stále považuje za krok, který byl nevyhnutelnou součástí snahy o další úspěchy.
"V šestadvaceti jsem byla postavená před to, že něco změním, nebo že zůstanu tam, kde jsem a budu doufat, že mi někde bude přát štěstí, nahrajou mi podmínky a dostanu se dopředu. Zvolila jsem si tu těžší cestu a je to opravdu náročné, protože se některé věci učím znovu a navíc musím předělat ty staré věci. Ale letos na jaře budu začínat úplně někde jinde než loni na jaře a myslím, že to bude dobré," věří Záhrobská.
Záhrobská chce znovu vyhrávat
"Hlavně nemám vůbec potřebu to někomu vysvětlovat, natož se obhajovat. Začala jsem stagnovat, propadat se ve startovním poli a pokud se chci udržet vpředu, tak musím začít něco dělat jinak. Pořád chci držet krok s nejlepšími, ještě nejsem tak stará a ještě čtyři roky chci lyžovat a vyhrávat," říká Záhrobská.
Čas bude tím nejlepším arbitrem, který rozsoudí, jestli se Šárce Záhrobské změna techniky vyplatila, nebo ne. Z pohledu jejího otce bude tohle rozhodnutí vždy špatné, z pohledu Záhrobské bude v nejhorším případě riskem, který nevyšel. Podstatná je ale i lidská rovina rozluky otce a dcery Záhrobských a pro lyžařku je velmi důležité, jak uvolněně se ve svém novém týmu cítí.
"Atmosféra v týmu je úžasná, mnohem víc si to užívám než dřív," říká závodnice, která už dosáhla tolika sportovních úspěchů, že by se nikdo nemohl divit, kdyby osobní spokojenost v žebříčku svých priorit nadřazovala lyžařským výsledkům.
