Zblízka: S Tomášem Krausem na tenkém laně

Už jen sto dní zbývá do zahájení Zimních olympijských her v kanadském Vancouveru. Jedním z těch, na které se bude spoléhat, je dvojnásobný mistr světa a čtyřnásobný šampión světového poháru ve skikrosu, Tomáš Kraus. Ten mi dovolil být u jednoho jeho tréninku. A ne pouze pasivně...

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Kraus vysvětluje,

Tomáš Kraus vysvětluje, | Foto: Katarína Brezovská | Zdroj: Český rozhlas

Scházíme se na okraji Děčína, kousek od místa, kde žije. Vlastně shluk stromů, kde se bude trénovat, téměř sousedí se zahradou Tomáše Krause. A ten už připravuje náčiní. Je jenom jedno a říká se mu slack line. Třicet metrů dlouhý provaz, který je přivázaný mezi dvěma kmeny v metrové výšce. Zásadní je ale šířka - pouhých 2,5 centimetrů. Skikrosař se tak mění v provazochodce.

"Většinou se mi to podaří přejít celé několikrát a pak samozřejmě to vždycky zkoušíme i tak, že si na to klekáme, leháme a třeba další skikrosař Robin Kaleta na tom zkouší i salta. Dá se na tom dělat hodně věcí," objasňuje Tomáš Kraus.

Proč to vůbec dělá?!

Skikros a chůze po provaze jsou na první pohled dvě spolu absolutně nesouvisející věci a v duchu si říkám, v čem může mít něco, co spíš známe z cirkusů takový význam pro lyžování.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zblízka: S Tomášem Krausem na tenkém laně

"Lyžování je hodně o rovnováze a každé cvičení, které rovnováhu podporuje, je dobré. Robin Kaleta nám to loni ukázal, my jsme se toho chytli a docela mě to baví," vysvětluje mi můj hostitel.

Provaz mezi dvěma stromy se musí pořádně utáhnout, aby byl co nejpevnější. I tak se kýve na vkus suchozemce až příliš a člověka napadá, že amatér se na tom musí přerazit.

"Pokaždé to smrdí nějakým úrazem, ale proto to zkoušíme v jednom metru a ne třeba ve třech. Jiní si to dají třeba do tří, čtyř nebo pěti metrů, s jištěním, nebo bez - podle toho, jak si kdo věří. To je trochu jiná kategorie. Nehledě na mistry, kteří chodí třeba v tisíci metrech nad zemí."

Není to legrace, zjistím na vlastní kůži

Tomáš Kraus je v chůzi na laně zběhlý, ale i nakonec jemu občas noha ujede. A pak to přijde. Nabídka vyzkoušet si chůzi na laně. Jen připomínám, že věci, které vyžadují  jistou dávku technického cítění jsou mi na hony vzdáleny. Už jen jízda na obyčejném skateboardu mi nahání hrůzu.

A opět zjišťuji, že právem, protože už jenom nastoupit nebo chcete-li vylézt na lano se ukazuje jako neřešitelný problém. Najednou se zdá i metr nad zemí příliš vysoko. Celé se to kýve, rovnováha na štíru a vidím, že neudělám asi ani jeden krok.

A je to fakt, zatímco moje levá noha je stále ještě na zemi, a pravá se jen dotkne lana, slack line se zběsile rozhoupe a následuje zjištění, že na to asi nemám.

"To nastoupení se během prvního dne člověk naučí. Ty první kroky pak od jednoho dne do nikdy. Někomu se to rozklepe pod nohou a neudělá to vůbec. Spousta mých šikovných kamarádů to už ale po prvním týdnu přejde bez spadnutí, snaží se mě uchlácholit Tomáš Kraus, ale marně.  

Scházela víra...

Mimochodem celý grif v nastoupení na dva a půl centimetru široký a ve vzduchu visící provaz netkví v rovnováze, ale v síle nohou a dokonce i pohledu.

"Je to o tom, že když zatížíte tu nohu a lano převezme celou vaši váhu, tak se to hýbat nebude. Největší začátečnický problém je, že tomu nevěříte."

Nevěřil jsem tedy, že to zvládnu. "Přesně tak," ujišťuje mě Tomáš Kraus.

A na víru v sebe sama už není další čas. Krausova společnice Bettyna, čtyřletá fenka ridgebacka, už se totiž dožaduje své pozornosti, jako by věděla, že páníčka čeká ještě uzavírání janovského golfového hřiště, rodinné povinnosti, možná i posilovna a odjezd na týdenní soustředění do Alp. Start skikrosařské sezóny, jejímž vrcholem bude olympiáda ve Vancouveru, se kvapem blíží.

Radim Sajbot Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme