François Fillon jde do posledního boje. Na pomoc si bere populismus a Trumpa

Nový slogan a útočná rétorika nejspíš inspirovaná Donaldem Trumpem. François Fillon se snaží otočit svou turbulentní politickou kampaň zpátky směrem k prezidentskému paláci. Má na to dva týdny, hrstku věrných spolupracovníků a zarputilé odhodlání překonat problémy, které by stačily na zničení celé politické kariéry, nejen jedné kampaně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francois Fillon | Foto: Reuters

Françoisu Fillonovi lze vyčítat hodně věcí, nedostatek přípravy ale není jednou z nich. Od počátku své prezidentské kampaně v roce 2015 dokáže velice přesně popsat, jak by chtěl Francii ekonomicky opět postavit na nohy - méně odborů, méně státních zaměstnanců, přehlednější zákoník práce (ten současný má přes 3000 stránek), více zaměstnanosti pro mladé.

Odpůrkyně muslimů i 'francouzský Bernie Sanders'. 11 lidí, kteří chtějí do Elysejského paláce

Číst článek

Fillon je také schopný zachovat si chladnou hlavu v napjatých situacích a neprojevuje více emocí než je nevyhnutelné. Když ho ve francouzské verzi pořadu Top Gear nechali řídit malé autíčko vysokou rychlostí, projevoval zhruba tolik pocitů jako při sekání trávníku. Jedna z přezdívek seriózního politika je Droopy - podle flegmatického psa z kreslených pohádek.

To všechno jsou užitečné vlastnosti pro stav, ve kterém se Fillonova kampaň nachází. V průběhu několika týdnů se z muže, který měl ve volbách hladce zvítězit, stal kandidát, jemuž se s předpokládanou podporou 17 až 19 procent druhé kolo ztrácí před očima.

Fillonovi láme vaz podezření, že za státní peníze zaměstnával své příbuzné, kteří ve skutečnosti žádnou práci nedělali. “Samozřejmě je to pro jeho kampaň hendikep,” řekl o kauze jeho blízký spolupracovník Henri Castries. Je přesvědčený, že Fillon šanci pořád má a na celé, pro kandidáta a jeho rodinu extrémně nepříjemné události, lze najít alespoň jednu výhodu. “Každému to ukázalo, že je absolutně houževnatý a odhodlaný.”

Jak odhodlaný Fillon opravdu je, se ukázalo 1. března, kdy s půlhodinovým zpožděním vstoupil do sálu nabitého novináři a přiznal, že bude čelit trestnímu stíhání. Nezaznělo ale, že odstupuje z kampaně, jak původně za podobné situace sliboval. “Nevzdám se, neodstoupím. Dotáhnu tento boj až do konce. Budu tam, když demokracie rozhodne o příštím lídru Francie,” prohlásil místo toho Fillon z pódia.

Ve svém projevu sice říkal, že na kampani se nic nemění, ve skutečnosti se na ní ale toho změnilo hodně. V kritických dnech kandidáta opustila řada spolupracovníků a podporovatelů. Republikánska strana mimo Fillonova křídla považuje boj o Elysejský palác za prohraný a soustředí se místo toho na parlamentní volby v létě. Změnilo se i heslo kampaně. Fillon v projevu tvrdil, že pravda zvítězí, přesto jeho dosavadní slogan “Le courage de la vérité” (což lze přeložit jako Odvaha k pravdě) nahradilo koncem března méně provokativní “Une volonté pour la France”(Vůle pro Francii).

Ta nejvýraznější změna přišla ale ve způsobu, jakým Fillon vede kampaň vede. Počet problémů, kterým čelí, roste - kromě obvinění z falešného zaměstnáváni příbuzných, je zde také nařčení, že si jako dar nechával drahé obleky a před úřady zatajil půjčku padeásti tisíc eur. To vede Fillona do konfrontační kampaně, ve které program ustupuje emocím a obviňování.

Výsledek často připomíná předvolební tažení podnikatele Donalda Trumpa. Pocit déjà vu
vyvolalo shromáždění na Fillonovou podporu v Paříži, u nějž kampaní udávaný počet účastníků - 200 tisíc - daleko překračuje počet lidí, který se náměstí Trocadero vůbec dokáže vejít. Má se za to, že na setkání přišlo kolem 35 tisíc lidí.

Francois Fillon | Foto: Reuters

Stálicí se ve Fillonově kampani stalo také hledání politického a mediálního spiknutí. Počátkem března obvinil média z toho, že o něm přinášejí falešné informace a televize nepravdivě informovala o sebevraždě jeho ženy. Podle několika zdrojů žádná francouzská televize v den, kdy se tak mělo stát, takovou zprávu nepřinesla. Fillon také několikrát naznačil, že obvinění vůči své osobě považuje za “politickou vraždu”. Stojí za nimi prý současná vláda v čele s prezidentem.

“Máte deníky, které dostanou dokumenty 48 hodin poté, co je zabavily během prohlídky v mé kanceláři. Kdo je jim dává? Vláda...Půjdu ještě dál. Viním z toho prezidenta země,” citoval deník Financial Times slova kandidáta. Podle něj by prokuratura také měla vyšetřovat tvrzení dvou novinářů, že prezident François Hollande si nechává posílat odposlechy, které ho zajímají, přímo do své kanceláře.

“Prokuratura by se tím měla zabývat. Pokud tak neudělají a pokud budu já zvolen prezidentem, ustanovím parlamentní vyšetřovací komisi,” prohlásil kandidát ve slovech evokujících slavné Trumpovo “Lock her up” (Za mříže s ní) adresované protikandidátce Hillary Clintonové. S jediným rozdílem - Hollande jako extrémně nepopulární prezident s pouze čtyřprocentní podporou ve volbách nekandiduje a pro Fillona tak nepředstavuje hrozbu.

V těchto dnech kandidáta trápí incident s balíčkem mouky, který na něj ve Štrasburku vysypal mladý muž. Fillon to považuje za další důkaz toho, že je cílem šikany. “Dělají co můžou, aby mě odradili. Ale přátelé, co vás nezabije, to vás posílí,” prohlásil později na setkání s voliči.

“Přinejmenším v komunikaci je zde dost podobností s Trumpem: hádání se s novináři o velikosti davů, obviňování ze šíření falešných informací, hádání se se soudci, tvrzení, že byl odposlouchávaný bez jakéhokoliv důkazu a nejnověji jeho obsese s úniky informací. Ještě i jeho tým si uvědomuje jeho ‘trumpizaci’,” vysvětluje Martin Michelot, zástupce ředitele pražského think-tanku Europeum. Odkazuje při tom na nedávný text deníku Le Monde, ve kterém anonymní člen Fillonova týmu přiznává, že kroky jeho šéfa v tuhle chvíli připomínají Trumpa a populistický tón podle něj páchá akorát více škody na už i tak poškozené kampani.

Odvaha a upřímnost

Je velice těžké říct, jestli Fillonova kandidatura v tuto chvíli trpí více skandály samotného kandidáta, nebo jeho útoky. Faktem ovšem je, že všechny průzkumy Fillona momentálně kladou na třetí místo s očekávaným ziskem kolem 18 až 19 procent hlasů. V průběhu posledního týdne si mírně polepšil, zezadu mu ale na krk dýchá kandidát radikální levice Jean-Luc Melenchon, který se stal hvězdou nedávné televizní debaty.

Podle průzkumu si 70 % dotázaných Francouzů myslí, že měl Fillon po provalení skandálu odstoupit. Zprávy o zmatku v republikánské straně naznačují, že tuhle možnost část členů nejspíš zvažovala. Nakonec ale podle všeho rozhodl čas, nedostatek jiných kandidátů a Fillon samotný. “Spíše než Fillonovo osobní rozhodnutí pokračovat byl skutečným faktorem nedostatek vhodné náhrady. Alain Juppé reprezentoval opačné křídlo strany, které utrpělo porážku v primárkách. Proto mohli mít pocit, že by byla zrada voličů dát tam někoho z liberálního křídla. Voliči chtěli někoho, kdo reprezentoval myšlenky jako François Fillon a proto nebyl nikdo, kdo by byl přirozenou náhradou,” vysvětluje Michelot.

Na další dotaz agentury, jestli je normální vyšetřovat kandidáty v prezidentské kampani, odpovědělo 74 % Francouzů ano. V drtivé většině šlo o názor levicově orientovaných voličů. Z těch pravicových si polovina myslí, že to normální není. Stejně jako téměř 20% podpora naznačuje, že za Fillonem část voličů ještě stojí.

Francois Fillon | Foto: Reuters

“Fillon je kandidát pro konzervativnější a bohatší část Francie, což demonstruje jeho program a pohled na socioekonomické otázky. Jeho tradiční přístup mu mohl pomoct získat si tradičnější voliče Národní fronty, kterým se nelíbí nejednoznačnost Marine Le Penové v sociálních otázkách. Avšak kvůli nedůvěře k systému, který považují za zkorumpovaný, jsou teď ještě méně pravděpodobnými voliči Fillona,” vysvětluje pro Zpravodajský web Českého rozhlasu původem francouzský politolog působící na univerzitě v Bathu Aurelien Mondon.

“François Fillon se svou seriózní povahou reprezentoval něco, co Francouzi u prezidenta neviděli od časů Mitteranda. Na to, aby vrátil prezidentovi image vážnosti byl Fillon perfektní - to je to, proč si ho zvolilo jádro republikánů. Viděli ho jako seriozního a čistého politika,” říká Michelot.

To v posledních měsících už není pravda a Fillon je pro mnohé ztělesněním systému a chování, které už nechtějí volit. Vlna podobných pocitů do čela voleb vynáší Marine Le Penovou a Emmanuela Macrona, z nichž ani jeden není zástupcem tradičních stran.

Fillon si byl tohoto problému vědom ještě před tím, než ho dohnaly všechny problémy. Důvodem “politické a morální krize” ve Francii, jak ji sám nazval, je podle něj zatajování skutečného stavu země. “Je nevyhnutelné říkat pravdu a konat více s odvahou a upřímností,” prohlásil Fillon v rozhovoru na úvod své prezidentské kampaně v listopadu 2015.

Muži, který se v 27. letech stal nejmladším členem Národního shromáždění, žije na zámku z 14. století a holduje sportovním vozům, se nepovede vždy strefit do toho, co by francouzská veřejnost chtěla vidět a slyšet. Ve zmiňovaném rozhovoru ale projevil neobyčejnou předvídavost. Francouzská veřejnost totiž opravdu chce slyšet pravdu a vidět odvahu. Podle průzkumů je už ale hledá jinde.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme