Odpůrkyně muslimů i 'francouzský Bernie Sanders'. 11 lidí, kteří chtějí do Elysejského paláce

UVNITŘ PROFILY VŠECH KANDIDÁTŮ. Celkem jedenáct jmen, ale prakticky jen dva finalisté. Tak vypadá peloton zájemců o post francouzského prezidenta. Průzkumy veřejného mínění předpovídají, že o křeslo v Elysejském paláci se nakonec s největší pravděpodobností utkají krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová a centrista a liberál Emanuel Macron. Projděte si medailonky všech uchazečů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzští prezidentští kandidáti: Francois Fillon, Emanuel Macron, Jean-Luc Mélenchon, Marine Le Penová a Benoit Hamon | Foto: Reuters

Když loni v prosinci současný prezident François Hollande v přímém přenosu oznámil, že nebude svůj post obhajovat, ukončil tak měsíce spekulací.

Pesimismus, nezaměstnanost a migrace. Čísla, které vám pomohou pochopit předvolební Francii

Číst článek

„Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil,“ prohlásil tehdy a své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné snahou zabránit rozpadu demokratické levice. Faktem nicméně je, že jeho podpora mezi obyvateli i politiky byla rekordně nízká.

Hollande se tak stal prvním prezidentem tzv. 5. republiky, který se vzdal pokusu o získání druhého mandátu. Oficiálně budou Francouzi jeho nástupce vybírat v prvním kole 23. dubna.

11 kandidátů na francouzského prezidenta | Foto: Reuters

MARINE LE PENOVÁ, NÁRODNÍ FRONTA

Vedení krajně pravicové Národní fronty převzala v lednu 2011 po svém otci. V dalším roce skončila v prezidentských volbách na třetím místě a v roce 2015 díky ní strana slavila významný volební úspěch v regionálních volbách.

Průzkumy veřejného mínění řadí 48letou vystudovanou právničku Marine Le Penovou mezi favority volebního klání, ačkoliv její úspěch ve druhém kole označují za nepravděpodobný. Po letech bojů a proher ve francouzských parlamentních volbách byla v roce 2004 zvolena do Evropského parlamentu a europoslankyní reprezentující severozápadní Francii nadále zůstává. Je dvakrát rozvedená a má tři děti.

Marine Le Penová | Foto: Reuters

Do centra pozornosti se dostala v roce 2010 tím, že přirovnala muslimy modlící se v ulicích k německé okupaci. Přistěhovatelství a multikulturalismus je i velkým tématem její volební kampaně.

Le Penová při veřejných výstupech často opakuje, že chce pozastavit veškerou migraci a zakázat takzvané muslimské plavky burkiny. Patří také k evropským politikům, kteří obhajují sblížení s Ruskem a schvalují ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Co chce:

- jednat s Bruselem o nové EU, vyhlásit referendem o nezávislosti,
- „automaticky“ vyhánět nelegální přistěhovalce a snížit počet legálních přistěhovalců na 10 000 ročně,
- zavřít extremistické mešity a dát přednost francouzským státním příslušníkům v oblasti sociálního bydlení,
- nastavit důchodový věk na 60 let a zaručit 35hodinový pracovní týden.

EMMANUEL MACRON, NEZÁVISLÝ KANDIDÁT, LÍDR HNUTÍ EN MARCHE (VPŘED)

Devětatřicetiletý Emmanuel Macron má poměrně velkou šanci stát se nejmladším francouzským prezidentem v historii. Některé průzkumy naznačují, že pokud se dostane do druhého kola, kandidátku Národní Fronty porazí. Macron nikdy nebyl poslancem ani nikdy nekandidoval v jakýchkoliv volbách, jeho politický vzestup je ale raketový.

Šéf En marche po studiích pracoval jako investiční bankéř. Poté působil jako ekonomický poradce prezidenta Hollanda, a v roce 2014 se dokonce stal ministrem hospodářství. Od roku 2006 do 2009 byl členem Socialistické strany.

Emmanuel Macron | Foto: Reuters

Mimo jiné je znám takzvaným „Macronovým zákonem“, který umožňuje obchodům častěji otevírat v neděli, a dereguloval některá průmyslová odvětví. Pro podnikatelskou komunitu představuje závan čerstvosti, jeho přístup se ale setkává s odporem na straně vládnoucích socialistů.

Když v dubnu 2016 označil hnutí En Marche jako „ani levicové, ani pravicové“, jeho pozici ve vládě nebylo možné udržet. Macron před oznámením kandidatury na prezidenta rezignoval. V minulosti podpořil politiku „otevřených dveří“ pro imigranty a uprchlíky, kterou v Německu prováděla kancléřka Angela Merkelová.

Oženil se se svou bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte Trogneuxovou, která je o 24 let starší než on, má tři děti ze svého předchozího manželství a sedm vnoučat.

Co chce:

- 50miliardový investiční plán, který by pokryl rekvalifikace, přechod z uhlí k obnovitelným zdrojům, infrastrukturu a modernizace,
- úhradu nákladů na brýle, zubní protézy a naslouchátka,
- snížení míry nezaměstnanosti na 7 procent z dnešních 9,7 procenta,
- výrazné snížení korporátní daně a více volnosti pro podniky, aby znovu projednaly 35hodinový pracovní týden,
- zákaz užívání mobilních telefonů ve školách u žáků mladších 15 let a kulturní permanentku v hodnotě 500 eur pro 18leté.

FRANCOIS FILLON, REPUBLIKÁNI

Když 62letý Fillon získal podporu své strany v boji o prezidentský úřad, okamžitě se stal favoritem klání. Oba muži, které porazil - exprezident Nicolas Sarkozy a bývalý premiér Alain Juppé - se za roky v politice stali středem mnoha kontroverzních situací. Nyní je to ale právě Fillon, kdo je považován za nejkontroverznější postavu blížících se voleb.

Čelí podezření z neoprávněného placení příslušníků své rodiny, kteří u něj měli údajně pracovat jako zaměstnanci.Týdeník Le Canard Enchaîné koncem ledna zveřejnil informace, podle nichž Penelope Fillonová jako asistentka svého manžela a pak jeho kolegy v letech 1988 až 2013 od státu neoprávněně získala celkem 831 440 eur (22,5 milionu Kč).

Francois Fillon | Foto: Reuters

Fillon jako někdejší zákonodárce podle časopisu také odměnil své děti jako své asistenty. Dalších zhruba 100 000 eur (2,7 milionu Kč) dostala manželka za údajné psaní pro média. Fillon tvrdí, že choť pro něj odváděla skutečnou práci, a pochybení odmítá.

Na úplném počátku tvrdil, že v případě formálního šetření odstoupí, ukázalo se ale, že si to rozmyslel. Později uvedl, že se stal obětí „politické vraždy“. Za prvními dvěma favority v průzkumech veřejného mínění zaostává, v kampani ale dál pokračuje. „Jsem přesvědčen, že pravda zvítězí,“ řekl v projevu na začátku března.

Fillon studoval práva a v roce 1980 se oženil s Penelope Clarkovou, která je původem z Walesu. Mají spolu pět dětí.

Co chce:

- zrušit půl milionu pracovních míst ve veřejném sektoru a zavést 35hodinový pracovní týden,
- odstranit daň z bohatství,
- zbavit džihádisty, kteří se vrací do Francie z válek v Iráku a Sýrii, francouzského občanství,
- po rodičích, kteří pobírají sociální dávky, chce, aby podepsali takzvanou smlouvu o rodičovské zodpovědnosti, která má pomoct v boji proti absenci a chování, které je „neuctivé k hodnotám republiky“- zrušit sankce EU vůči Rusku a pomoct syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi porazit takzvaný Islámský stát.

BENOIT HAMON, SOCIALISTICKÁ STRANA

Hamon je znám jako levicový rebel Socialistické strany. Je bývalým ministrem školství a v boji o stranickou nominaci výrazně porazil bývalého premiéra Manuela Vallse, který se později rozhodl podpořit v prezidentském klání Emmanuela Macrona. Průzkumy také ukazují, že po letech vlády prezidenta Françoise Hollanda jsou voliči k socialistům skeptičtí.

Benoit Hamon je někdy přezdívaný jako „francouzský Bernie Sanders“. Je mu 49 let a v prezidentské kampani má zatím problémy dostat se do popředí. Zčásti je to kvůli konkurenci ze strany krajně levicového kandidáta Jeana-Luca Mélenchona, který sám bojuje se získáním podpory napříč rozdělenou Socialistickou stranou.

Benoit Hamon | Foto: Reuters

Kandidát Socialistické strany Hamon má za sebou několik nápaditých a nepřehlédnutelných rozhodnutí, mezi něž patří například zdanění bohatství vytvořeného roboty nebo měsíční odměny pro francouzské obyvatele. Svůj plán základních příjmů ale musel přehodnotit a snížit jeho cenu ze 400 miliard eur na 35 miliard eur. Voličům slibuje, že bude nezávislý na velkokapitálu a lobbistech. Hamon žije s Gabriellou Guallarovou a má dvě dcery.

Co chce:

- legalizovat marihuanu a zdanit jmění vytvořené roboty, kteří berou lidem práci,
- zrušit zákon z roku 2016, který usnadňuje najímání a propouštění zaměstnanců,
- základní plán příjmů, který by podpořil platy těch, kdo vydělávají méně než 2185 eur měsíčně,
- nezaměstnaní by dostávali až 600 eur měsíčně, lidé s minimálními příjmy pak kolem 200 eur,
- 50 procent elektřiny tvořené obnovitelnými zdroji energie do roku 2025, skončit s jadernou energií do roku 2050.

JEAN-LUC MÉLENCHON, PARTI DI GAUDE (LEVICOVÁ STRANA)

Zatímco levý střed politického spektra zažívá odliv podpory, 65letý buřič Jean-Luc Mélenchon, zdá se, našel cestu, jak se do boje dostat. V prezidentských volbách 2012 skončil s 11 procenty čtvrtý. Start jeho kampaně byl jedním z těch nejnápaditějších. Jako hologram se objevil na shromáždění v Paříži, zatímco oslovoval potenciální voliče v 500 kilometrů vzdáleném Lyonu.

Jean-Luc Mélenchon | Foto: Reuters

Mélenchon volá po změně způsobu výroby, obchodu a spotřeby a změnu klimatu označuje za jednu ze svých obav. To vše s podporou francouzské komunistické strany. Mélenchon dříve podporoval evropský federalismus, nyní ale chce, aby Francie od evropských smluv odstoupila. Ekonomický liberalismu Evropské unie podle něj oslabil schopnost země dosáhnout demokratických změn.

Socialistickou stranu opustil v listopadu 2008 a poté s francouzským poslancem Marcem Dolezem založil Parti de Gauche, v českém překladu Levicovou stranu. Později se připojil k volební koalici Levicové fronty a v roce 2009 byl zvolen do Evropského parlamentu, kde působí do teď.

Co chce:

- volební právo od 16 let a nahradit současný prezidentský systém „šestou republikou“,
- větší pravomoc pro ústavodárné shromáždění, zvolené poměrným zastoupením,
- nulové bezdomovectví a plnou úhradu za předepsanou zdravotní péči,
- uznat syndrom vyhoření jako nemoc z povolání.

ZBYTEK PELOTONU?

Horní řada zleva: Philippe Poutou, Nicolas Dupont-Aignan, Jean Lassalle. Dolní řada zleva: François Asselineau, Nathalie Arthaudová, Jacques Cheminade. | Foto: Reuters

NATHALIE ARTHAUDOVÁ, LUTTE OUVRIERE (DĚLNICKÝ BOJ)

Arthaudová je 47letá učitelka a politička. V prezidentských volbách kandidovala už v roce 2012, v prvním kole získala 0,56 procenta hlasů. Za cíl své kandidatury označuje to, že chce zajistit, aby byl „hlas dělníků slyšet“. Snaží se zamezit propouštění a snižování počtu pracovních míst nebo zvýšit mzdy a důchody do výše 1800 eur.

FRANCOIS ASSELINEAU, UNION POPULAIRE RÉPUBLICAINE (REPUBLIKÁNSKÁ LIDOVÁ UNIE)

Asselineau je 59letý nacionalista, který si přeje odchod Francie z EU, eurozóny i NATO. Chce znovuznárodnit velká průmyslová odvětví i soukromé společnosti. Kandidaturu na prezidenta ohlásil už v roce 2012, tehdy se mu ale nepodařilo získat potřebných 500 podpisů od zvolených zastupitelů.

JACQUES CHEMINADE, SOLIDARITÉ ET PROGRES (SOLIDARITA A POKROK)

Pětasedmdesátiletý bývalý státní úředník ministerstva hospodářství je pro vystoupení Francie z Evropské unie i opuštění eurozóny. Cheminade je stoupenec amerického konspiračního teoretika Lyndona LaRouche. Na prezidenta Francie už kandidoval dvakrát.

NICOLAS DUPONT-AIGNAN, DEBOUT LA FRANCE

Stejně jako předchozí kandidáti, i 56letý Gaullista Dupont-Aignan už v prezidentských volbách kandidoval. Přesněji se o to pokoušel dvakrát, v roce 2007 ale nezískal potřebný počet podpisů od 500 zvolených zastupitelů, v roce 2012 už byl úspěšnější. V prvním kole získal 1,79 procenta hlasů. Mezi hlavní body jeho kampaně patří odchod Francie z eurozóny i EU. Chce vyšší etické normy pro volené úředníky a středem zahraniční politiky udělat boj proti džihádistickému terorismu.

JEAN LASSALLE, NEZÁVISLÝ KANDIDÁT

Nezávislý 61letý poslanec Lassalle se řadí k politickému středu. Chce znovu projednat evropské smlouvy. Sám se nazývá za „ochránce venkovských oblastí a humanistické ekologie“. Známý se stal díky 39denní hladovce v roce 2006. Snažil se tak zachránit 140 pracovních míst v továrně. V roce 2013 se vydal na 6000 kilometrů dlouhý pochod, aby se „setkal s Francouzi“.

PHILIPPE POUTOU, NOUVEAU PARTI ANTICAPITALISTE (NOVÁ ANTIKAPITALISTICKÁ STRANA)

Bývalý 50letý zaměstnanec automobilky Ford chce snížit důchodový věk na 60 let, zkrátit pracovní týden na 32 hodin a zařídit, aby byla antikoncepce i interrupce zdarma a přístupná. Na prezidenta kandidoval už v roce 2012, kdy získal 1,15 procenta hlasů.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme