Útěky v dešti a se zavřenýma očima. Sedm rodin, které utekly z Mosulu, popisuje svůj osud
Ostré boje mezi armádou a bojovníky Islámského státu vyhnaly z druhého největšího iráckého města 300 tisíc obyvatel. Velká část z nich skončila v uprchlických táborech. V nich se snaží najít práci, jídlo a vzdělání pro své děti zatímco si staví nový život, nebo sní o návratu zpátky domů.
Jen za poslední týden uteklo podle agentury Reuters z Mosulu 30 tisíc lidí a kvůli návalu musela uprchlická agentura Organizace spojených národů v březnu otevřít dva nové tábory. Ve městě ještě pořád zůstává přibližně 400 tisíc lidí ohrožených boji.
Jednatřicetiletá Orouba Abdelhamidová je vdova – její manžel zemřel při raketovém útoku, když se vládní sily snažily z města vyhnat příslušníky Islámského státu. V uprchlickém táboře je se svými třemi dětmi a návrat do Mosulu neplánuje. „Nikdo tam pro mě nezůstal, tak jsem přijela sem. Nemůžu se vrátit do svého domu.“
Amjadu Galadimu je dvacet a se svou ženou a třemi dětmi se do tábora dostal poté, co utíkali před nálety a bombardováním. Nejdůležitější pro ně tehdy byly děti, Amjad si vzpomíná na to, jak jim při útěku zakrývaly oči, aby je ochránili před tím, co se kolem dělo.
V táboře jižně od Mosulu je se svou rodinou i pětatřicetiletý stavební dělník Radwan Sharif. Cesta do tábora jim trvala dva dny, během kterých hustě pršelo, a jeho žena se velice bála.
Čtyřicátnice Gorha Mahmudová nevidí pro svou rodinu budoucnost v Mosulu, ani kdyby se povedlo porazit Islámský stát. Stejně jako rodině Radwana Sharifa i jim trvalo dva dny, než se dostali k táboru a další den museli v dešti a zimě čekat před bránou, než je zaregistrovali a přidělili jim stan. V táboře jsou už přes měsíc a dvě z jejich dětí zde chodí do školy.
Aziz Azawi ani jeho syn se nedokážou pohybovat bez pomoci. V útěku z města jim proto museli pomoct jiní a Azawiho syna sem donesl jeho soused. O oba muže se v táboře stará Azawiho žena.
Třicátník Ahmed Yassin pracoval ve východním Mosulu jako taxikář. Nyní se snaží hlavně zabavit svou dvouletou dceru Malk, aby zapomněla na válku. Vodí ji proto na dlouhé procházky kolem tábora.
Meshal Hadi se s rodinou chce vrátit do Mosulu hned, jak to bude možné a to i přesto, že vůbec neví, jestli jeho dům ještě stojí, a ztratil kontakt se sousedy i přáteli. Před válkou byl pětašedesátiletý Hadi úspěšný podnikatel. Město musel opustit kvůli ostřelování a čím dál těžším životním podmínkám.
