Zákony dává bůh, Korán demokracii vylučuje. Německý novinář osm měsíců sledoval kázání v mešitách

Novinář a moderátor německé zpravodajské relace Tagesschau televizní stanice ARD Constantin Schreiber, který se zabývá situací arabských menšin v Německu a jejich integrací do německé společnosti, vydal knihu s názvem Uvnitř islámu – Co se káže v německých mešitách (Inside islam – Was in Deutschlands Moscheen gepredigt wird.) Autor knihy po osm měsíců navštěvoval německé mešity a své poznatky publikoval. Zpravodajský portál Zeit Online zveřejnil ukázku z knihy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

žena v mešitě, mešita, žena, islám, muslimka | Foto: licence Creative Commons Atribution-NonCommecial-NoDerivs 2.0 Generic, Giuseppe Milo

Je pátek, 29. dubna 2016, můj nabitý zpravodajský týden se chýlí ke konci. V prvním kole rakouských prezidentských voleb vyhrál kandidát populistické Svobodné strany Norbert Hofer. V německých zemských volbách v Sasku-Anhaltsku získala populistická Alternativa pro Německo více než 20 procent hlasů a dostala se do zemského parlamentu.

Centrální muslimská rada v Německu se ohradila proti kritice v souvislosti s posíláním muslimských kazatelů z Turecka do Německa. Financování těchto duchovních ze strany Ankary kritizovaly mnohé německé politické strany a zároveň navrhly, aby byl příchod imámů z Turecka zastaven. Centrální německá muslimská rada tento návrh označila za protiústavní.

Když mladým muslimům budeme opakovat, že jsou teroristi, začnou si to sami myslet, říká bývalý džihádista

Číst článek

To páteční odpoledne mi redakce zadala ještě jeden úkol. Měl jsem navštívit hlavní páteční bohoslužbu v jedné z berlínských mešit. Schreiber dodává, že podnět k tomu přišel na základě politické vůle. Ta požaduje, aby byly muslimské bohoslužby více sledovány a kázání probíhalo v němčině.

Ve své redakci se zabývám tématy souvisejícími s islámem a integrací. Mimo jiné proto, že mluvím arabsky. Mnoho let jsem pracoval v Libanonu a ve Spojených arabských emirátech a procestoval jsem téměř všechny státy Blízkého východu a severní Afriky. Schreiber na zpravodajské stanici n-tv v roce 2015 začal vysílat první pořad pro uprchlíky v arabštině s názvem Marhaba - Příchod do Německa.

---V mešitě v berlínské čtvrti Wilmersdorf nás po domluvě přijali a bohoslužbu nám dovolili natáčet. Takové přijetí nebylo samozřejmé, protože natáčení muslimských bohoslužeb se často odmítá. Wilmersdorfská mešita stojí už od roku 1928 a je největší v Německu. Je postavena ve stylu indického Tádž Mahalu, a proto se odlišuje od mešit, které znám ze svých cest na Blízkém východě.

Když jsem vstoupil do mešity, bohoslužba už začala. Imám mluvil anglicky se silným pákistánským přízvukem. V hale sedělo na modlitebních kobercích asi 40 mužů, několik žen postávalo v zadním levém rohu místnosti. Když mě a můj tým imám spatřil, zvolal: „Vítám zástupce tisku a naše milé bratry. Mluvte s nimi po bohoslužbě. Podporujeme otevřenost a svobodu slova.“

Reprezentace je podvod

Během bohoslužby jsem si listoval v knize s názvem Příslib islámu, kterou jsem našel ležet mezi informačními letáky. Čím déle jsem četl, tím více jsem byl vyděšený. Podle Schreibera v úvodu kapitoly s názvem Víra a politika stálo, že zákonodárcem je samotný bůh. A dále, že společenství se nezakládá na lidských právech a že Korán vylučuje demokratický systém. Každá politická reprezentace je podvod a národ je nemoc západní civilizace.

Autor Příslibu islámu si dokonce položil otázku, jestli nenastal čas islám následovat. Islám totiž podle jeho názoru umožní řešit opravdové problémy - politiku a víru, království boží a proměnu světa. „Nejen podoba národa, společnosti a společenství se musí nově promyslet, ale také podoba revoluce. Islámská revoluce je ve svém jádru zcela odlišná od revolucí na Západě, protože už sama o sobě mění cíle společnosti. Chceme snít velký sen o tom, že velké západní národy zřídí centra pro masové šíření toho dobrého, co nám islám může přinést,“ cituje Schreiber z publikace Příslib islámu.

Imám během kázání poznal, v jaké publikaci Schreiber listuje a poté, co duchovní bohoslužbu ukončil, nervózně k němu přiběhl a pokusil se mu knihu vzít. Když na knihu zamířil kameraman, pokusil se imám Schreiberovi publikaci ještě jednou vytrhnout. Když se mu to nepodařilo, imám s úsměvem řekl, že knihu musel v mešitě někdo odložit.

---Krátce po tomto incidentu ke mně přišel jeden z návštěvníků mešity. Lámanou němčinou se zeptal, jestli jsem křesťan. Když jsem mu odpověděl, že ano, tak odvětil: „Nerozumím, proč si křesťané kolem krku věší vražedné nástroje. Kříž je vražedný nástroj. Proč to děláte?“ ptal se naléhavě a pokračoval: „Moje rodina mi říká, že jsem radikál, islamista. A já na to, že přijdu do nebe!“ Žádný z přítomných muslimů k tomu neřekl ani slovo. Nejsem si jistý, jestli rozuměli německy.

Náboženský i politický duch

Poněkud podrážděně jsme se vrátili do redakce. Počítal jsem s tím, že po návštěvě Wilmersdorfské mešity napíšu krátké přátelské svědectví o tamní muslimské obci. Když jsem však vyhledal informace o autorovi publikace Příslib islámu, zjistil jsem, že se jedná o známého francouzského popírače holokaustu Rogera Geraudyho.

Moje zpráva o knize vyvolala mnoho diváckých ohlasů. Mnozí diváci, jak se dalo očekávat, se vůči islámu vyjádřili velmi kriticky a požadovali přísnou kontrolu německých mešit. „Nechceme a nesmíme dovolit, aby se mezi námi, a to přímo v mešitách, šířila nenávist. To je neúnosné!“ napsal jeden divák na Facebooku.

Na základě popsané události se Schreiber ptá, co se asi káže v německých mešitách bez přítomnosti novinářů a kamer a z jakých spisů se tam vlastně informace čerpají.

Sám Schreiber se v rozhovoru pro německou stanici ARD ke svým poznatkům z německých mešit vyjádřil následovně: „Islámské bohoslužby se občas nesou v náboženském duchu, občas ale i v politickém. Hlavní linie bohoslužeb, které jsem navštívil, bohužel varovala účastníky před životem mimo mešitu.“

Londýn po útoku: muslimové odsuzují terorismus, policie pátrá po možných komplicích

Číst článek

„Některé věci, které jsem na bohoslužbách slyšel, jsou však pro mě neakceptovatelné. Například to, že muslim nemůže být zároveň demokratem. Ani jediná bohoslužba z těch, kterých jsem se zúčastnil, nepřispěla k vytvoření mostu ke svobodné společnosti. Místo toho varovaly před přátelstvím s nemuslimským obyvatelstvem a podněcovaly k nenávisti vůči židům, Arménům a iráckým jezídům,“ řekl Schreiber.

Proti propagaci radikálního islámu mezi muslimským obyvatelstvem se staví i německá politická reprezentace. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung píše, že v rámci Křesťansko-demokratické unie (CDU) sílí volání po zavedení zákona, který by upravoval práva a povinnosti muslimů žijících v Německu.

Konkrétně by takový zákon vymezoval právní status muslimských organizací a spolků a zakazoval jejich financování ze zahraničí. Zákon by měl obsahovat i registr německých mešit. „To by napomohlo tomu, že bychom věděli, kolik mešit v Německu vlastně je a kdo je financuje,“ řekla týdeníku Bild am Sonntag Julia Klöcknerová, místopředsedkyně CDU.

Předseda poslaneckého klubu CDU a sesterské Křesťansko-sociální unie, CSU, Volker Kauder však podobný návrh zákona už dříve odmítl. „Co jsme stanovili v německé ústavě a způsob, jakým prosazujeme náš právní systém, plně postačuje k hájení našich zájmů. Pokud se v německých mešitách hlásá nenávist, můžeme to na základě našich zákonů bez problému zastavit,“ řekl.

Proti zamýšlenému zákonu se postavila Centrální muslimská rada, která mluví o populismu. „Takové požadavky jsou kontraproduktivní a škodí společnému soužití muslimů a Němců. Navíc házejí všechny muslimy do jednoho pytle“.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme