Postrádám ze strany privilegovaných projev solidarity, kritizuje angažovanost na Českých lvech dokumentaristka

Čeští umělci na víkendovém předávání filmových cen Český lev vyzvali k obraně České televize před útoky politiků. Měli by se umělci takto politicky angažovat? A jakou odezvu u veřejnosti by mohl mít takový boj za nezávislost veřejnoprávní České televize? V pořadu Pro a proti diskutovali dokumentaristka Apolena Rychlíková a hudebník a bývalý politik Michael Kocáb.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková, jejíž film Hranice práce získal jednu z nominací na cenu Český lev, výzvu kritizovala. „Dlouhodobě postrádám ze strany privilegovaných lidí jakýkoli projev solidarity, který by dokázal nahlédnout situaci lidí, kteří v dnešní společnosti nevítězí, kteří prohrávají,“ vysvětluje svůj postoj pro Český rozhlas Plus. 

Lidé potřebují vizi a právo na důstojný život

Pojmy jako svoboda a demokracie jsou podle dokumentaristky vyprázdněné a neustále se recyklují, aniž bychom si řekli, co to pro koho znamená. „Společenská nespokojenost, která končí volbou Zemana, Babiše, Okamury nebo komunistů, které považuji za nacionálně xenofobní a nelevicovou stranu, má nějaké konkrétní důvody.“ 

„Řada lidí, kteří v dnešní společnosti trpí, nemá vůbec žádný přístup k tomu, aby mohla sdělit jakýmkoli kanálem problémy, které se jich týkají,“ popisuje Rychlíková a dodává, že pokud chceme proudy, které devastují společnost, porazit, musíme lidem nabídnout vizi a právo na důstojný život. 

„Snaží se filmaři přiblížit k lidem a nahlédnout za svou bublinu a pochopit, co jsou kruciální problémy dneška?“ ptá se Apolena Rychlíková. V českém prostředí cítí odcizení a bojí se, jestli tak úzká forma kritiky není to, co v lidech na druhé straně vyvolává pocit, že není zájem o jejich problémy. 

„Já apeluji k větší solidaritě, která může být mezi třídami. Věřím tomu, že ve chvíli, kdy by umělci podpořili lidi třeba v boji za jejich lepší pracovní podmínky a zvyšování minimální mzdy, ti samí lidé by je přišli podpořit při boji za veřejnoprávní televizi,“ říká dokumentaristka. 

Každý protestuje podle svých sil, míní Kocáb

Michael Kocáb, hudebník a bývalý politik, konstatuje, že každý člověk je jiný, zabývá se jinými věcmi a nemá jinou možnost, než zvednout svůj hlas. „Slovo je jediný prostředek, který máme.“

„Kde končí slovo, začínají drnčet zbraně. Tam končí možnost lidského dohovoru a přichází ke slovu násilí a konflikt. Já tvrdím jednu věc: každý protestuje podle svých sil,“ říká Kocáb a dodává, že na slovo útočí totalitáři a autoritáři, a i Andrej Babiš říká, že parlament je 'žvanírna'. To je podle něho snaha odbourat slovo. 

Čeští lvi ocenili Slámovo drama Bába z ledu. Část filmařů se postavila proti Zemanově kritice České televize

Číst článek

Ne všichni umělci jsou podle něho investigativní dokumentaristé a mají jen okrajové možnosti se dotknout některých problémů. Někteří se o to ale podle Kocába snaží, například Jan Hřebejk. 

Někteří umělci se také angažují i v politických akcích, jako příklad uvedl Jana Svěráka. Život je ale složitá mozaika, která nejde postihnout, a každý musí působit podle svých sil, myslí si hudebník. Někdo třeba nemá možnosti jako jiný, někdo zase nemá odvahu. 

„Když se někdo o něco pokusí, někde se připodepíše, pozvedne hlas, tak to má smysl a byla by to naše pýcha, kdybychom mu připomínali, že dělá málo. Měli bychom si vážit každého drobného příspěvku,“ vysvětluje svůj postoj Michael Kocáb. 

„Jestliže se k tomuto umělci odhodlali, rozhodli se, že nakonec využijí televizního času a něco lidem řeknou, protože nejsou anonymní a taky mají svůj názor. Já si toho nesmírně cením a navíc je ten materiál dobře koncipovaný,“ hodnotí hudebník. 

Veronika Sedláčková, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme