Streetworkeři pomáhají dětem, narkomanům i lidem bez domova. Kvůli nízkým výdělkům jich ale ubývá
Dětem pomáhají s problémy ve škole i v rodině, bezdomovcům při hledání přístřeší a třeba narkomanům se zvládáním závislosti. Řeč je o takzvaných streetworkerech neboli terénních pracovnících. Nástupní plat se u vysokoškoláků pohybuje v průměru kolem 17 500 tisíc hrubého. Noví lidé se kvůli tomu hledají těžko. Tyto programy přitom pomáhají snižovat třeba kriminalitu. Jak práce streetworkerů vypadá?
Na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze právě dorazil oranžový autobus. Má na sobě napsáno Uličník a jde o mobilní nízkoprahový klub pro děti a mládež od deseti do osmnácti let.
Jak vypadá práce streetworkerů a s čím vším lidem pomáhají? Poslechněte si celou reportáž
„Nás to tady baví. Je tady zábava a lidé, které máme rádi. Takže se tu dobře pokecá. Když máme třeba osobní problémy, tak se tady o tom můžeme poradit,“ říká Radiožurnálu žačka Základní školy Jiřího z Poděbrad.
Děti a mládež v nízkoprahovém klubu mohou hrát fotbálek nebo třeba stolní hry. Hlavně si ale mohou povídat o věcech, které je trápí nebo zajímají.
„Streetwork je takovou dospělou osobou, kterou běžný teenager ve svém okolí nemá. Může s námi mluvit, o čem chce,“ popisuje Tomáš Rezek, vedoucí mobilního nízkoprahového klubu.
Jedním z hlavních cílů je děti stáhnout z ulice, ale nejen to. „Zajímáme se o to, jak se jim vlastně daří. Jaké to v dnešní době je, být školák. Skončit devítku a hlásit se na střední, začít plánovat život, co na to rodiče a co na to učitelé. Být s nimi u jejich prvních vztahů a tak dál,“ dodává.
Problémy s financováním
Takzvaných streetworkerů jsou asi 2000 a polovina z nich se věnuje právě dětem. Další se snaží zlepšit situaci bezdomovců nebo třeba lidí závislých na drogách. Terénní programy má v Česku asi 600 zařízení. Většinou získávají dotace od státu, které rozdělují kraje. Podle ředitelky České asociace streetworku Martiny Zikmundové je ale tato oblast dlouhodobě podfinancovaná. Dodává, že kvůli nízkým výdělkům odcházejí odborníci a nové se nedaří získat.
„Mají vysokoškolské vzdělání a nástupní plat někde kolem 17 500, potom 20 000 hrubého, tak to tomu vzdělání naprosto neodpovídá. Stává se nám, že lidé odcházejí z oboru preventivních služeb ve chvíli, kdy chtějí zakládat rodiny, chtějí mít vlastní bydlení," popisuje Radiožurnálu.
S dětmi na sídlišti Máj bude přes prázdniny pracovat diecézní charita, chystá pro ně hlavně hry
Číst článek
Vysokou školu má podle Zikmundové asi polovina streetworkerů. Asociace by chtěla dostat do terénních programů víc pěnez a změnit také systém jejich financování na víceletý. V současnosti musejí organizace žádat o dotace každý rok a nemají tak jistotu, jestli budou moct pokračovat. Větší stabilitu by poskytovatelům sociálních služeb mohla přinést změna, kterou plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
„V nyní připravované novele zákona o sociálních službách je návrh na stanovení dotací na sociální služby jakožto mandatorního výdaje, pokud by tento návrh byl přijat, znamenalo by to zásadní stabilizaci financování sociálních služeb a větší stabilitu zaměstnávání v sociálních službách,“ vysvětluje Martin Bačkovský z tiskového odboru.
Novelu chce resort předložit vládě do konce roku. Dotace do sociálních služeb se zvyšují dlouhodobě hlavně kvůli růstu platů zaměstnanců ve veřejné sféře. Letos na ně stát dává už 15 miliard korun. Pro příští rok se ale víc zatím neočekává. Ministerstvo práce uvedlo, že se bude snažit, aby se částka nesnížila.
