Mezinárodním dnem památky obětí masakru se stane 11. červenec. Oficiální názvem dne bude „Mezinárodní den přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“.
Palestina by se měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok podpořila.
Státy vybízí k ochraně lidských práv, ochraně osobních údajů a monitorování rizik spojených s umělou inteligencí, napsala dnes agentura Reuters, podle níž však rezoluce není právně závazná.
Představitelé nemocnic řekli, že zařízení přijala desítky těl. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters sdělil, že nemá informace, že by na oblast, kde se incident stal, armáda podnikala údery.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
OSN jsou vytýkány neshody a průtahy při prosazování rezolucí, neefektivita při řešení aktuálních problémů nebo třeba přítomnost agresorů mezi stálými členy Rady bezpečnosti.
Zeman se v pondělí omluvil prezidentu Izraele Jicchaku Herzogovi. Ministerstvo zahraničí pod Lipavským podle něj nedostatečně brání Izrael v Radě OSN pro lidská práva.
Ruský velvyslanec při OSN řekl, že pro Rusko byla rezoluce nepřijatelná. Uvedl, že Moskva klimatické změny nezpochybňuje, avšak jejich dopady je podle něj potřeba vyhodnocovat region od regionu.
Podle nejnovějších dat OSN už své nové nebo aktualizované plány ke snížení emisí předložilo 143 zemí, které představují 57 % celosvětových skleníkových plynů.
Nová zpráva HCR je další z důkazů o násilnostech a špatném zacházení s lidmi v Libyi. Podle ní se násilností dopouštěli všichni účastníci konfliktu, včetně zahraničních žoldnéřů.
„Existují závažná rizika pro ženy, novináře a novou generaci vůdčích postav občanské společnosti, které se objevily v uplynulých letech,“ řekla komisařka OSN Michelle Bacheletová.
„Situace na kábulském letišti je extrémně zmatená. U bran se opakovaně odehrávají nebezpečné situace a ozbrojené spory,“ uvádí podle DPA německá ambasáda.
„Více než milion lidí zemřelo a dalších více než 30 milionů lidí bylo nakaženo, protože v boji proti viru nedošlo k dostatečné koordinaci mezi státy,“ prohlásil Guterres.
Babiš poukázal i na řadu pokračujících válek, které pandemie zatlačila do pozadí. Obavy budí mimo jiné nestabilita v oblasti severoafrického Sahelu a Blízkého východu, a také situace v Bělorusku.
Při pumovém útoku v roce 2005 v Bejrútu zemřely dvě desítky lidí, včetně libanonského expremiéra Rafíka Harírího, a zraněno bylo na 220 dalších osob. Vyplývá z verdiktu Zvláštního soudu OSN.
Jemen zaznamenal po několika týdnech nové případy nákazy koronavirem. Mezinárodní organizace varují, že v kontextu občanské války a humanitární krize může být pro zemi další epidemie devastující.
Pro zpomalení změn klimatu musí podle vědců lidstvo urychleně omezit konzumaci masa a plýtvání potravinami, etickými způsoby snižovat nárůst populace nebo zcela přejít na obnovitelné zdroje.
Velvyslanectví Bahrajnu ve Washingtonu v pátečním prohlášení uvedlo, že soudní procesy proběhly „v souladu s bahrajnskými zákony, které dodržují mezinárodní standardy“.
Ještě v roce 2005 tvořil příspěvek Pekingu jen těsně přes dvě procenta rozpočtu OSN, letos už to ale bylo procent dvanáct. Nárůst podílu podle státních novin dokládá, čeho Čína za 13 let dosáhla.
Pompeo se měl v New Yorku ve čtvrtek sejít s Kim Jong-čcholem, vysokým představitelem severokorejské komunistické strany. Probrat měli i plánované setkání Donalda Trumpa s Kim Čong-unem.
Vyšetřovatelé OSN nesměli navštívit dotčená místa, vyslechli nicméně četná svědectví. Zpráva, zveřejněná minulý měsíc a čítající 444 stran, kritizovala genocidu.
