Lidské plicní buňky V Holešovičkách pět dnů simuloval mobilní toxický inkubátor. Obsahuje lidské plicní buňky. „Třeba od lidí nemocných, zdravých, různého věku, pohlaví, kuřáků,“ přibližují vědci.
„Tabulka byla více než 3200 let zavalena hromadami kamení, proto je značně deformovaná a při procházení snímků z tomografu bylo vidět možné znaky uvnitř jen částečně.“ vysvětluje Daniel Vavřík.
Bez ptáků a dalších hmyzožravců by se prales obnovoval mnohem hůř než dosud. Hmyz bez predátora by totiž víc okusoval rostliny a to by poškodilo schopnost pralesa se obnovit, zjistil tým Kateřiny Sam.
„Tímto způsobem můžeme dopravit léčivo přímo k rakovině, jenom na místo, kde působit má,“ vysvětluje Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický tým, který chce s jejich pomocí odhalit, jak žili lovci mamutů.
„S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že bez vodíkových vazeb by nevznikl život na Zemi,“ říká vědec Pavel Hobza. Výpočty prováděli na superpočítači a laboratoř pro experiment hledali několik let.
Protinádorová látka MitoTam z dílny českého vědce Jiřího Neužila je bezpečná a účinkuje proti nádorům ledvin. To je výsledek první fáze klinické studie.
„Nepohoršuju se nad tím, že se čeština mění. Anglicismy vnímám jako něco přirozeného. I v minulosti češtinu obohatily jiné jazyky, třeba němčina,“ tvrdí Martin Šemelík z Ústavu pro jazyk český.
Čeští vědci se podíleli na objevu vzácných protilátek blokujících koronavirus. Fungují proti všem doposud známým variantám. Objev přibližuje v reportáži Radiožurnálu vědec Daniel Růžek z Akademie věd.
„Vynález této podivné trypanozomy se dá přenést prakticky do každé jiné buňky a omezeně ho tam používat. Předpokládalo se, že nic podobného není možné,“ říká parazitolog.
Modernizace nových farem jsou financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Ptáci ale v jejich okolí mají horší podmínky k hledání potravy a hnízdění.
„Měli jsme problém s tím, že mě označovali z různých důvodů za čarodějnici. Já jsem naopak nevěděla, že mají problém s tím, že žena má menstruaci,“ popisuje tropická ekoložka Kateřina Sam.
Zatýkání podle listu mohlo souviset s vyšetřováním internetové debatní skupiny Vědci proti násilí. V běloruských médiích kontrolovaných režimem se o zásahu KGB proti akademii neobjevila ani zmínka.
I přes to, že jsou Češi velmi dobří v třídění odpadu, na skládkách i tak končí recyklovatelný odpad. Podle Sosny by měl koncept skládek celkově skončit, což plánuje i EU.
Superúplněk půjde pozorovat celou noc a nebude k tomu potřeba žádné vybavení. I přes to, že je k Zemi Měsíc v tuto dobu nejblíže, je jeho zdánlivé zvětšení pouze optickou iluzí.
Tropy v červnu. Teplotní rekordy padají ve světě i u nás. Co by měl stát dělat? Proč Česko podle soudu nedělá dost? A potřebujeme ministerstvo pro klima?
Ruská akademie věd zahrnuje vědecká pracoviště pokrývající mnoho oborů a zastoupená v celém Rusku. Má zhruba 1900 členů v Rusku a 450 zahraničních členů, kteří se volby neúčastní.
Testy v pátek potvrdily 5973 pozitivních případů koronaviru, to je za letošek nejnižší přírůstek za pracovní den. Méně než před týdnem bylo ale také PCR testů, jen 19 tisíc.
Akademie věd kvůli ruské agresi na Ukrajině oznámila přerušení nebo ukončení spolupráce s ruskými a běloruskými výzkumnými institucemi. Zahraničních vědců, kteří v Česku pracují, se to nemá dotknout.
„Mnoho anglicismů se užívá namísto existujících francouzských výrazů, což postupně nutně vede k vymizení ekvivalentů ve francouzštině,“ konstatuje francouzská akademie věd.
„Stránky jsou plné zakázaných léčebných tvrzení,“ vysvětlil mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Výstraha ale problém úplně neřeší, weby jsou totiž stále dostupné.
Podle expertek dluhy mají dopad na další osud dětí a mladých. Trpívají úzkostmi a depresemi, vyrůstají a dospívají v pocitu ohrožení. Narušuje se jejich motivace ke studiu či postoj k práci.
Nová metoda by mohla znamenat zjednodušení procesu měření a tím pádem i zásadní změnu v diagnostice. Zjišťování biomarkerů by totiž mohlo nahradit laboratorní infrastrukturu jednoduchým zařízením.
Biochemik Jan Konvalinka se zamýšlí nad přesností počtu obětí, které Rusko udává. Rusové prý navíc nevěří očkování, takže naočkovaný je jen malý zlomek populace.