U dětí, které se loudají, musíme být trpěliví a laskaví, nemůžou za to, že jim hlava utíká do světa představ, a než se naučí organizovanost, bude jim trvat delší dobu, říká psycholožka Šárka Miková.
Průnik do městské společnosti byl svým způsobem nutný. „Historici předpokládají, že možnosti reprodukce města z vlastních zdrojů byly po celý středověk i novověk dost omezené,“ říká etnolog.
Pro rodinu je dítě na učňovské škole ekonomicky nejméně výhodné. Nejenže často potřebuje nákladné pomůcky, ale kvůli výdělku na praxi rodina přišla o podporu. I proto děti školu leckdy nedokončily.
„Učitelé říkají, že děti zanedbaly hodně látky. Já bych souhlasil, že nemáme tlačit na to, aby to dohnaly,“ řekl Plusu Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
I podle ministra školství za ANO Roberta Plagy ale novela reflektuje současný systém využívaný řediteli škol, kteří už nyní mohou ve výjimečných případech zaměstnat odborníka.
Celkově školáci své sociální kontakty omezili v době výuky na dálku o víc než polovinu. Podle zhruba 55 procent rodičů se zároveň s tím zhoršil u dětí i pocit pohody a štěstí.
Zavřené hranice? Kdeže. To je titulek v Mladé frontě Dnes. Následují příklady cest, kde se dají na Šumavě překročit hranice do Německa. Ty se podle místních nedají uzavřít dokonale.
V angličtině toho dokonce znají kluci víc než dívky. „Přitom u jiných jazyků jsou většinou lepší děvčata, protože mají větší trpělivost na učení slovíček a jsou pečlivější.“
I když to běžný návštěvník pražské zoo asi netuší, v zahradě se učí a hrají si i zvířata. Činnost je součástí takzvaného enrichmentu, zjednodušeně tedy volnočasových aktivit pro zvířata. V rámci něj je chovatelé můžou učit hledat jídlo nebo i trénovat na stěhování do nových prostor.
Česká republika si připomíná osobnost středověkého kazatele a reformátora církve Mistra Jana Husa, který 6. července 1415 zemřel za městem Kostnice na hranici v plamenech. Kázal proti kupčení s odpustky a kromě jiného žádal i mravní čistotu kněží. Za své názory byl obviněný z kacířství.
V České republice je podle Národního ústavu vzdělávání jen šest škol, které jsou oficiálně zapojené do testování kvality domácí výuky u žáků druhého stupně. Ani jedna z nich není v Královéhradeckém kraji, děti tak často musí na půlroční kontrolní zkoušky dojíždět do vzdálených měst.
Ne všechny děti se tento týden začaly učit ve školních budovách, některým v tom překáží nemoc. Právě takovým se snaží zameškané učivo doplnit například Základní škola při Fakultní nemocnici v Brně. Do výuky jsou tam zařazováni žáci prvního až devátého ročníku, kteří jsou chronicky nemocní, po úrazu či zdravotně oslabení.
Dětí, které mají poruchu učení, nebo chování je v Česku stále víc. Řada z nich ale ve skutečnosti vůbec problémy mít nemusí. Poradny někdy vydají nesprávnou diagnózu na žádost rodičů. Ti doufají, že se pak na jejich dítě budou klást menší nároky. Děti s výchovnými poruchami mohou znamenat i určitý finanční přínos pro školy.
Úředníci ministerstva školství považují současné rámcové osnovy na školách za zastaralé a příliš obecné. Dnešním dnem proto zahájili diskuzní týden s učiteli, který má přinést odpověď na zásadní otázku – co učit v jednotlivých předmětech.
Děti si dnes ze škol odnesly svá vysvědčení. Prvňáčci na nich mají i známku ze psaní a někteří z nich se mohou pochlubit i tím, že se učili nový typ písma – Comenia Script. Jaký byl jeho první rok testování?
Střední školy se potýkají už několikátým rokem s nedostatkem žáků. Situace se má zlepšit až za sedm let. Prázdné lavice a rušení studijních oborů jsou v těchto týdnech černou můrou pro některé ředitele středních škol. K přijímacím zkouškám, které se konají v těchto týdnech, se už několikátým rokem hlásí malý počet studentů. Problémy mají hlavně učňovské a umělecké školy.
Žáci devátých tříd mají nejvyšší čas přemýšlet o volbě dalšího vzdělání. S volbou jim mohou pomoci takzvané veletrhy škol a učebních oborů. Jeden z těch větších právě dnes začíná ve středočeském Kolíně.
Děti z domácí školy neznají zvonění na přestávky ani na hodiny. Neví, co je to školní lavice. Učiteli jim jsou totiž jejich rodiče. Doma se v Česku od malička učí téměř pět set dětí. Ministerstvo školství už před pěti lety povolilo individuální výuku na prvním stupni. A právě teď dokončuje testování domácí školy i od šesté do deváté třídy.
České děti by se neměly ve škole jen učit znalosti nazpaměť a psát si poznámky, které jim učitel nadiktuje. Taková je idea dvoudenní konference pro ředitele a učitele základních a středních škol, která by pedagogům měla ukázat cestu, jak lépe učit a v hodinách používat nové metody.
Toužebným přáním mnoha studentů je, aby jim vědomosti zůstávaly v hlavě i po ospalém nočním studiu. Němečtí neurologové, kteří studovali účinky interleukinu-6, jim toto přání možná časem splní.