Tereza Jelínková
redaktorka internetového zpravodajství
Znamení: Panna (* 4. září 1983)
Životní motto: Neboj se Osudu, režiséra života. To jemu se musí rozklepat kolena, když vstoupíš na scénu.
Co dělám v rozhlase: Informuji :-) Čili sleduji aktuální dění a publikuji články na webové stránky zpravy.rozhlas.cz, především z oblasti sportu. Hlavně se však snažím nedělat ostudu svým kolegům, jejichž články rovněž vyvěšuji na web. Zpravidla se u toho nejvíc zapotím, když hledám vhodnou doprovodnou fotku. Nebo v případě, že se systém zasekne a objeví se hlášení „během zpracování dotazu se vyskytla chyba“ :-) A co ještě dělám v rozhlase? Stýskám si, že mi chybí mikrofon…
Před rozhlasem: Praxi sportovního novináře jsem zahájila v tištěných médiích současně s nástupem na vysokou školu. Prošla jsem několika občasníky, týdenníky i deníky, vyzkoušela jsem si práci pro internetové médium i pro televizi. V rozhlase působím od roku 2008.
Co mě baví: Miluju četbu. Pohlcuje mě zejména sci-fi a fantasy literatura. Když nečtu, ujíždím na rockové, popové a folkové hudbě puštěné na plné pecky. Hrozně ráda řídím auto i motorku. Ze vzteklé nálady mě dostává jízda na in-linech. A ráda pomáhám ostatním lidem, pokud se jedná o věci, které mi nejsou zcela proti srsti. Třeba cigaretu bych nikomu nikdy nepřipálila.
Co mě vždycky dostane: Moderátor Petr Král a duševní souznění s kolegyní Alenou Benešovou, kteří mě dokáží rozesmát, i když mi do smíchu vůbec není. Humor vlastní jen sportovním žurnalistům. Přátelsky myšlený cynismus a ironie mých blízkých. Kromě toho pohled do očí od neznámého člověka nebo jeho úsměv. Moje malá neteř Eliška a můj přítel, kterého jsem vlastně poznala díky Českému rozhlasu :-)
Z rozhlasové pavlače: (aneb víte, co se o Vás říká?) Že někdy nevím, kdy zavřít pusu. Což je bohužel (nebo bohudík?) pravda.
redakce: sportovní redakce
Zkratka autora: tej