Bauer po zisku medaile cítil trochu zadostiučinění
Medaile a klid. To jsou dva největší zisky Lukáše Bauera z prvního závodu na olympijských hrách v Kanadě. Na whistlerském sněhu předčili českého běžce na lyžích při volné patnáctce jenom dva soupeři – Švýcar Cologna a Ital Piller Cotrer. Bauer v souboji na dálku porazil Švéda Hellnera, zažádal si tím o bronzovou medaili, a když se vydýchal, smál se od ucha k uchu.
Cítil tak trochu zadostiučinění. Během předolympijského tréninkového kempu v Kanadě si o sobě v novinách přečetl, že je na dně.
„Jsem strašně rád, že jsem potvrdil to, co jsem říkal, že v pondělí ukážu fanouškům, že zprávy o nějaké krizi nebyly úplně košer.“
Lukáš Bauer narážel na konkrétní článek v nejmenovaných českých novinách, které senzacechtivým titulkem dosáhly cíle. Vzbudily pozornost, a to i Bauerovu. Základem bylo několik postesknutí, která český lyžař pronesl po testovacím závodě šest dní před olympijskou premiérou. Zaprvé – Bauerovi se nelíbil vlastní výkon ani to, že se nejelo na závodním okruhu.
„Ta skutečnost, že jsme přijeli s tím, že ten měřený trénink nebo závod bude na trati, kde pojedeme patnáctku, abych si nacvičil sjezdy, se kterými jsem měl trochu problémy. I tak jsem se snažil dost a prostě mi to vůbec nešlo.“
Zadruhé – vicemistrovi světa z Liberce příliš nevyhovuje poměrně lehký profil whistlerských tratí.
„Mně tam zbytečně přebývají rovinaté pasáže. Když nejste v pohodě nebo vám trošku dojde, tak ztratíte hodně.“
Zatřetí – lepší to není ani s počasím v dějišti her.
„Mě teda extra nezaujalo ani jedno počasí, co tady bylo.“
Od toho se odvíjí i čtvrtý povzdech Lukáše Bauera, směrem ke konzistenci whistlerského sněhu.
„Byla taková ta hluboká sůl, pod tím ledová plotna. Moc jsem se na to nesrovnal, trochu mi to podkluzovalo.“
Jenže v porovnání třeba s loňskými zdravotními problémy před mistrovstvím světa šlo o zanedbatelné maličkosti. Celkově vypadal Bauer vyrovnaně, odhodlaně a nikdy nezpochybnil svůj bezpodmínečný cíl – přivézt z Vancouveru medaili. Podivné zprávy z domova ho nerozhodily, ale zdravě vyhecovaly. Splněno má už po úvodním závodě…
„A teď, jak jsme vyhlásili náš smělý cíl, tak se můžu soustředit na to zlato,“ vzkazuje Lukáš Bauer editorům českého tisku.
Z medaile se spolu s Bauerem radoval i jeho trenér Miroslav Petrásek.
„Já myslím, že bylo vidět, že Lukáš strašně moc chce, a na prvních mezičasech se mi zdál maličko rozhozený. Bylo vidět, že strašně moc chce, trochu na úkor techniky. V půlce závodu, když byly ty mezičasy takové, jaké byly, tak jsem maličko začal ztrácet naději na medaili. Ale za to, co předvedl na závěr, si ji zasloužil. Strašná spokojenost.“
