Bělorusova tragikomická chyba
České dvojici běžců na lyžích Koukal, Kožíšek zhasla naděje na medaili v olympijském týmovém sprintu kvůli pádu druhého jmenovaného během finálové jízdy. To naštve i zamrzí, ale pořád to není taková sportovní tragédie jako ta, která se přihodila v semifinále běloruské dvojici. Leonid Karnějenko si jel pro jasný postup z prvního místa, ale nakonec byl publiku pro smích a zbytku běloruského týmu přivodil málem zástavu srdce.
První semifinále za účasti české dvojice právě vrcholí. Nejrychlejší z finišmanů přijíždějí na stadion a v čele je překvapivě vidět běloruský dres. Leonid Karnějenko míří za historickým běloruským postupem do olympijského finále. Jenže v místě, kde se trať dělí na cílovou rovinku a koridor pro předávku, se Karnějenko ocitá úplně jinde než všichni ostatní.
„Na vteřinu ve mně hrklo, co se děje. Já jsem věděl, že jedu do cíle. Já jsem si hlídal, aby se tam přese mě nedostal do vnitřku zatáčky, a pak jsem si říkal, kam se žene, že už se tam stejně nevejde. Vešel se tam, ale úplně do jiného koridoru,“ říká Martin Koukal.
Právě on nakonec přijel do cíle jako první. O pár metrů dál běloruský tým včetně druhého běžce Dolidoviče jako jeden muž nevěřil svým očím a chytal se za hlavu. Také Karnějenko okamžitě věděl, která bije. Proklínal sám sebe a hledal kanál, kterým by odešel. Zřejmě ho našel, protože v mixzóně se neobjevil. A tak odpovídání zůstalo na chudákovi Dolidovičovi, který byl ovšem ve stavu, kdy by také radši kladl otázky.
„Ne, to nejde… Co k tomu mám asi říkat? Hrůza, hrůza, hrůza! Leonid moc chtěl, proto se to asi stalo. Předávku od předávky šlo všechno jako na drátkách, až přišla cílová rovinka… Ale z tohohle můžeme vinit jenom sami sebe…“
Těžko říct, jestli tuhle kolegialitu Sergej Dolidovič zachoval i při setkání s nešťastníkem Karnějenkem. Každopádně – jestliže o finále týmového sprintu běloruská dvojice přišla, čestné místo mezi největšími tragikomiky olympijských her je minout nemůže.
