Českým běžcům štafeta vyšla, sáhli si ale na dno sil

Všichni závodili naplno, každý měl jinou roli, ale díky tomu, jak jeli, vybojovali bronz. Tolik stručná charakteristika českých běžců na lyžích, kteří navázali na své předchůdce a po 22 letech získali olympijskou medaili ve štafetě. Jmenovitě se to týká pánů Jakše, Bauera, Magála a Koukala.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bronzová česká štafeta na stupních vítězů | Foto: ČRo

Počasí se při závodě měnilo, nálada diváků také, stejně jako výkony českých běžců na jednotlivých úsecích. Byly solidní, špičkové, ale každý vlastně úplně jiný. Úspěchem bylo už to, že Martin Jakš zajel velmi dobře první úsek. Sice na vedoucí skupinku ztrácel, ale ne zas nějak extra výrazně.

„Samozřejmě, že jsem chtěl být mezi prvníma, už jsem to ale trošku kousal. Byl to zkrátka boj, nakonec si ale myslím, že to bylo dobré,“ popisoval po závodě Martin Jakš.

Přehrát

00:00 / 00:00

proud OH-CC-stafeta.mp3

Nazvěme si tedy Martina Jakše zakladatelem. Ne veteránem týmu – z celé čtveřice je nejmladší. Ale je vlastně zakladatelem úspěchu. A jak říkat tomu, který jel po něm? Stavitel ne. Ale rovnou hvězda. Je to Lukáš Bauer. Zajel suverénně nejrychlejší čas ze všech klasiků, posunul štafetu na druhé místo a téměř smazal ztrátu.

„Chvílemi mi bylo až na zvracení, ale věděl jsem, že jestli chci vrátit štafetu do boje o přední příčky, tak tu pětičlennou skupinu musím zkrátka dojet. To se podařilo a nakonec i mě samotného překvapilo, že jsem dojel druhý za Švédem,“ vyprávěl Lukáš Bauer

Po české jedničce vyjel na trať bojovník Jiří Magál. A právě jeho výkon označil Lukáš Bauer za klíčový pro úspěch.

„Jirka Magál zajel nejlepší výsledek letošní sezony. Podle mě byl třetí úsek pro vývoj celého závodu opravdu nejdůležitější,“ dodal Bauer.

Koukal si finiš pohlídal

Od bojovníka Magála přebral štafetu finišman Martin Koukal. Přemýšlivý filuta, který má přečtené soupeře, a když dojde na nějaké šťouchání před cílem, jen tak se nenechá odstavit. Když si Švéd Hellner jel pro zlato a zezadu se přiřítil Nor Northug, zachoval klid v souboji s Francouzem, který ho jako jediný mohl odsunout z medailové pozice.

„Francouz se na mě za zatáčkou nedíval, tak jsem tam dvakrát přibruslil, zařadil jsem se za Northuga. Ten pak za to vzal, což jsem ale očekával. Sice jsem ho neudržel, ale stačilo to, aby mě to odvezlo od Francouze,“ uvedl na závěr Martin Koukal.

A radost mohla vytrysknout. Tak nějak to dopadá, když všichni dřou nadoraz a každý splní to, co má. Když se závodí na skvěle připravených lyžích, opory se vytáhnou a ti relativně slabší tým podrží.

Tomáš Kohout Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme