Exotičtí účastníci si olympiádu užívají

Český lyžař Martin Vráblík nedokončil první kolo olympijského obřího slalomu. Proto ho porazili bratři z Íránu, dva Afričani, jednapadesátiletý aristokrat reprezentující Mexiko nebo mladičký Ind, který za nejlepším časem zaostal skoro o minutu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Erjon Tola - jediný albánský olympionik | Foto: ČRo

Obří slalom nabízí vůbec nejvyšší koncentraci závodníků, kterým nejde o vítězství, ale o naplnění olympijské myšlenky. A díky exotické směsici sestávající ze šedesáti zúčastněných národů je jednou z nejatraktivnějších disciplín zimních olympijských her.

Ti nejlepší už jsou dávno v cíli a připravují se na druhé kolo. Ale spousta diváků zůstává na svých místech a novinářské zóny jsou stále plné. Na kopci totiž překonávají sami sebe lyžaři, které běžně závodit neuvidíte. Každý z nich má svůj netradiční příběh a každý si plní olympijský sen. Jejich časy odpovídají spíše rekreačnímu lyžování, ale oni se v cíli stejně usmívají a nadšeně zdraví publikum.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Není důležité vyhrát, ale přežít

„To byla ale dlouhá jízda… Po tak dlouhé sjezdovce jsem nikdy v životě nejel. Ale jsem spokojený, je to moje první olympiáda, je to pěkné,“ říkal v cíli ten, kterému obří slalom trval vůbec nejdéle.  

Indický reprezentant Jamyang Namgial nakonec dokázal stlačit svou ztrátu na vítězného Švýcara Janku pod jednu minutu a sám se na trati trápil celkem více než tři a půl minuty. Kromě vyložených exotů najdete ale ve více než stočlenném startovním poli i řekněme lyžařské poloexoty.

Své fanoušky měl ve Whistleru i indický lyžař | Foto: ČRo

„Stačí mi, že jsem dojel do cíle a užil si kouzlo olympiády. Albánci mě znají dobře a vědí, co je alpské lyžování. Lyžařský svaz je jedním z nejstarších v Albánii a vysokých hor máme dost. Problém je v tom, že tam není moc lyžařských středisek, proto chybějí závodníci. Já jsem vlastně jediný, a to jen proto, že žiju a trénuju v Itálii,“ vysvětloval albánský reprezentant Erjon Tola. Protože albánská výprava na hrách čítá jenom jednoho sportovce, nemusel být příliš nervózní, kdo ponese na zahajovacím ceremoniálu rudou vlajku s černou orlicí.

„Bylo to úžasné, opravdu mě to nadchlo. Je to sice moje druhá olympiáda, ale ten pocit být zase uprostřed toho všeho a nést albánskou vlajku… šel mi mráz po zádech. Bylo to vážně pěkné.“  

Jeden z fanoušků Erjona Toly napsal do diskuse pod jeho internetový profil, aby svou olympijskou jízdou upoutal pozornost, a zvýšil tak šance Albánie na pořádání zimních her 2022 právě v téhle chudé zemi. Tolova reakce na tuhle myšlenku je všeříkající.

„Ne, ne, to si fakt nedokážu představit. Albánie je krásná země, ale tohle by opravdu nešlo. Máme ještě hodně co dohánět, jsme někde jinde než třeba zbytek Evropy.“  

To v sousedním Řecku se konaly olympijské hry už ve starověku, také ty první novodobé a před šesti lety znovu, jenže letní. Řek na zimních hrách, to je svým způsobem atrakce.

Řecký lyžař Stephanos Tsimilakis vychází s Turky dobře | Foto: ČRo

„Být na olympiádě je báječné. To je jedno, že je to zimní. V Řecku jsou olympijské hry nepředstavitelně prestižní a já se jich jako malý kluk chtěl vždycky zúčastnit. Teď jsem tady, je to perfektní,“ řekl mi Řek Stephanos Tsimilakis. Těsně po něm startoval Turek Turksever. A příslušníci těchto dvou národů se, jak známo, nemají zrovna v lásce.

„Ne, ne, žádná rivalita na startu cítit nebyla. Řečtí lyžaři jsou s tureckými kamarádi, každý rok jezdíme do Turecka závodit. Takže žádné třenice, jsou to dobří kluci,“ pochvaloval si Tsimilakis, který obsadil šedesáté páté místo se ztrátou přes dvacet dva sekund na vítěze. V minisouboji exotických lyžařů, kteří promluvili ve vysílání Českého rozhlasu, tedy zvítězil šedesátý třetí Albánec Tola.

Jan Kaliba, Pavel Vácha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme