Hannu Manninen: nejlepší amatér na světě
„Splnil se mi sen.“ To říká snad každý olympijský vítěz. Sportovci podřizují úspěchu na hrách téměř všechno a ještě před čtyřmi lety to tak dělal i Fin Hannu Manninen. Nikdo nevyhrál více závodů Světového poháru v severské kombinaci než on. Ale z olympiády nemá ani jednu individuální medaili – a nic na tom nezměnily ani právě probíhající hry. Pro Manninena ale už dávno není sport vše – souběžně si plní jiný sen.
Hannu Manninen se poprvé rozloučil s kariérou před dvěma lety, po 45 vítězstvích v závodech Světového poháru. A se sbírkou zlaté, stříbrné i bronzové medaile z olympiády, ale pokaždé z týmové soutěže. Chtěl aspoň jednu z individuálního závodu. Skončil čtvrtý.
„Přestože jsem nezískal medaili, mám z toho dobrý pocit, protože to je můj nejlepší výsledek z olympijských her. Byl to pro mě dobrý závod, i když tři kluci byli lepší než já. Nejsem smutný. Mám z této olympiády skvělé zážitky. Vrátil jsem se v této sezoně a všechno pro mě bylo něco extra,“ říká Hannu Manninen. Až se nechce věřit, že není zklamaný. Vrátil se přece proto, aby získal olympijskou medaili…
„Mým cílem v této sezoně byl vlastně návrat. Tyto olympijské hry přišly z mého pohledu docela brzo, protože jsem začal trénovat v srpnu. A to bylo moc pozdě na to, abych byl na olympiádě v nejlepší formě. Samozřejmě, byl jsem v této sezoně dvakrát první a jednou druhý ve Světovém poháru, ale závodit na olympiádě je něco jiného.“
Létat chce i v oblacích
Hannu Manninen ale chce také létat. Mnohem dále než na lyžích. A když už si myslel, že toho ve sportu nemůže více dokázat, rozloučil se s běžkami i skočkami a začal studovat na dopravního pilota. Při návratu nežádal žádné úlevy. Měl aspoň nějaké speciální soustředění před olympiádou?
„Nic zvláštního. Ve škole to mám v lednu docela nabité, takže jsem na to doma měl jen šest dní, než jsem 10. února přiletěl sem. Nebylo to zrovna moc. A v Rovaniemi byla docela zima, nějakých 20 stupňů pod nulou, takže nebylo snadné se tam připravovat. Ale jsem moc rád za to, že jsem měl šanci sem přijet.“
Tomu se říká amatér. Pochopitelně ne výsledky, ale podmínkami k přípravě. Za necelé dva měsíce oslaví Hannu Manninen 32. narozeniny. Po comebacku by mohl definitivně skončit nebo také závodit ještě za čtyři roky v Soči.
„To nikdy nevíte předem. Protože už v Turíně jsem řekl, že už nikdy nebudu na olympijských hrách. A jsem tu zase. Ale už jsem přemýšlel nad další sezonou. A v Oslo na mistrovství světa asi budu,“ plánuje si na příští rok Hannu Manninen.
