Lukáše Bauera zradilo počasí
Když je chladno a sychravo, obvykle na takové počasí nadáváme. Lukáši Bauerovi při olympijském skiatlonu svítilo slunce na blankytně modré obloze a horský vzduch ve Whistleru měl na únor úžasných jedenáct stupňů Celsia. Jenže český běžec na lyžích z toho radost rozhodně neměl. Právě tyhle jarní podmínky měly velký podíl na tom, že Bauer ve svém druhém závodě na hrách v Kanadě nepřidal druhou medaili, ale skončil sedmý.
Teplé počasí totiž vůbec nešlo dohromady s Bauerovou taktikou. Plán zněl jasně – zkusit roztrhat vedoucí skupinku během prvních patnácti kilometrů na Bauerově silnějším klasickém úseku. Český reprezentant se o to pokusil několikrát, ale soupeři se ho pokaždé udrželi.
„Bylo hodně teplo, hodně pomalá stopa. A když už se mi podařilo to pole roztrhat, tak tím, že jsem jel vepředu, tak jsem ostatním vytlačil vodu ze stopy a tím ji výrazně urychlil. Takže při každém sjezdu mě a dalších asi šest lidí všichni dojeli a začínalo se znova,“ postěžoval si na teplé počasí Bauer.
„Moje velká devíza se nedala využít, holt jsem je musel utahat jinak. Ale po klasické části jsem byl hodně unavený, do skejtové části jsem vzhlížel s velkým otazníkem a hodně jsem se v ní natrápil,“ řekl Bauer.
Přesto se Lukáš Bauer dokázal držet ve skupince, která pronásledovala Švéda Olssona. Tomu se podařilo hned po přezutí odbruslit kupředu a v jednu chvíli měl až dvacetisekundový náskok. Ten se sice v posledním okruhu neustále smršťoval, ovšem Lukáš Bauer měl v tu chvíli bohužel jiné starosti než útočit na čelo.
„Před posledním kolem mě postihl pád, tím jsem se zařadil úplně na konec té skupinky a zpátky jsem se prokousával obtížně. Doufám, že to nebude vypadat, že se vymlouvám, ale odstavilo mě to určitě z boje o páté i lepší místo,“ uvědomoval si Bauer.
Naštvaný Northug mlčel
V závěru měli nejostřejší lokty a největší výdrž Švédové. A to i přesto, že skupinka vedená Rusem Legkovem Olssonův únik zlikvidovala ještě před posledním příjezdem na stadion.
„Nejdřív jsem si myslel, že je po všem a zůstanu bez medaile. Nevěděl jsem, jak rychle se okolo mě proženou. Ale když se Legkov objevil vedle mě, uvědomil jsem si, že to není tak hrozné a že jsem na rovince před posledním kopcem ušetřil nějaké síly. Nohy mě ještě nesly, takže jsem dokázal zareagovat,“ říká Olsson, který byl nakonec rád za bronz.
Dostali se před něj pouze vítězný krajan Marcus Hellner a druhý Němec Tobias Angerer. Legkov zůstal bez medaile podobně jako Petter Northug, který zlomil hůlku a nedostal šanci uplatnit obávaný finiš. Skončil jedenáctý a kolem novinářů prošel, aniž by promluvil.
„No, tak to jsem dobrej, že dávám rozhovory (smích),“ komentoval to Lukáš Bauer, kterému nevydařený útok na medaili dobrou náladu nesebral.
„Velmi podařený závod, vynikající průběh a velký příslib jak do mého klasického úseku ve štafetě, tak zejména do padesátky. Nejdřív se ale potřebuju trošku zchladit, protože jsme všichni bojovali tak trochu s úpalem, a načerpat síly. Jestli pojedu podpořit české hokejisty, uvidím podle toho, jak se ráno budu cítit.“
