Procházka paralympijskou vesnici
856 medvědů se prý prohánělo kolem skládky, která byla ukryta ve hvozdech kanadského Whistleru. A protože Kanaďané rádi spojují příjemné s užitečným, vyrostla právě na tomto místě olympijská vesnice. Ale opuštěná není ani teď, jen zdravé sportovce vystřídali handicapovaní lyžaři, kteří bojují o medaile na paralympiádě.
Dostat se do paralympijské vesnice ve Whistleru není úplně jednoduché, protože člověk musí projít několika kontrolami, ale hlavně má pořád pocit, že žádnou vesnici nevidí, protože jsou všude kolem lesy a říká si, kde asi ti sportovci bydlí.
Nakonec se ale do areálu vesnice dostanete. Na bráně si mě vyzvedl vedoucí českého týmu Zbyněk Janečka a dostala jsem se někam, kde jsem ani nečekala, že něco tak hezkého může být. A jaký byl první dojem české výpravy?
„Dojem byl úžasný, protože jsou tady dotažené opravdu do nejmenšího detailu všechny věci. Tady má člověk pocit, že je to zabydlené. Že přišel někam, kde už se dlouho bydlí, že to není nově postavená vesnice jenom pro účel olympiády nebo paralympiády," říká můj průvodce Zbyněk Janečka.
Jdeme dlouhou ulicí. Napravo jsou vidět krásné dřevené domy, které pak budou sloužit jako apartmány, nalevo velké stany. Co lze tedy ve vesnici najít?
„Tady je náměstí, které je centrem vesnického dění. Před námi je ve stanech jídelna, která čtyřiadvacet hodin krmí všechny sportovce a všechny ostatní. Napravo v menším stanu je rentgen, kde je kontrola, kterou musíme denně procházet. A i když člověk zapomene rukavice, tak to musí absolvovat během deseti minut třeba dvakrát. Jsou naprosto nekompromisní, přísní, ale neskutečně vlídní."
Jdeme dál a dojdeme k budově, kterou Zbyněk Janečka nazval hráčským doupětem. „Je to místo, kde se dá trávit volný čas. Jsou tam hry typu kulečník plus nějaké počítačové hry a podobně. Hned vedle na to navazuje fitcentrum."
Ve Whistlerské vesnici je ubytována pětice českých lyžařů. Já jsem zastihla vozíčkáře Oldřicha Jelínka, který je debutantem naší výpravy. Jak se mu ve vesnici líbí a kde tráví nejvíc času?
„Já myslím, že v jídelně. Tam jsou jídla asijské kuchyně, pak je tam kontinentální, takže každý den něco jiného. Snažím se jíst střídmě, protože tady hrozí, že bych se nevešel do monoski."
Ukryté české bydliště
Českou vlajku musíte ve vesnici chvíli hledat, protože domek, kde naše výprava bydlí je až úplně vzadu skoro u lesa.
„Má to samozřejmě svoji výhodu, protože tady v těch frekventovaných oblastech se pohybuje spousta lidí. My jsme tak jakoby maličko bokem a je tam neskutečný klid. Takže když pak sportovci potřebují spát nebo regeneraci, tak bych řekl, že je to úplně ideální místo ve vesnici," konstatoval Zbyněk Janečka.
Blízko českého bydliště jsou čtyři domy, z toho tři jsou ruské. Nepletou si Čechy třeba s ruskou výpravou?
„Nestalo se nám, že by si nás někdo opravdu takto spletl. I když třeba v jídelně znají pozdravy v mnoha řečech a právě se ptali, nakolik jsou naše jazyky blízké. Tak já jsem říkal, že Slováci, Poláci, Rusové, my, že jsme schopni si rozumět," uzavírá výlet po vesnici vedoucí českého týmu Zbyněk Janečka.