Český dres ve Vancouveru nemusí znamenat, že si popovídáte česky

I když to tak podle ztuhlého publika v zápase Česko – Lotyšsko nevypadalo, Češi mají ve Vancouveru solidní podporu. Může za to silná skupina česko-slovenských krajanů, kteří se na západě Kanady usadili v minulých staletích. Vojtěch Berger se ale při natáčení Olympijského deníku na vlastní oči přesvědčil, že není tak snadné Čecha mezi Kanaďany poznat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští fanoušci ve Vancouveru | Zdroj: ČTK

Asi to znáte, čím dál jste od rodné vlasti, tím citlivěji vnímáte všechno „české“, třeba vlajku nebo hymnu. A samozřejmě český jazyk.

Přehrát

00:00 / 00:00

Olympijský deník Vojtěcha Bergera

Když se vám do cesty přimotá nějaké to bohemikum, jdete se na něj podívat. Aspoň u mě to tak funguje.

Navíc od českého reportéra na olympiádě se jaksi samozřejmě čeká, že bude zázračným detektorem vyhledávat uprostřed davu zejména české fanoušky, protože ti jsou přece pro nás nejdůležitější.

Jenže zdaleka ne každý, kdo se potlouká v centru Vancouveru a má na sobě český dres, musí být nutně vhodný respondent.

Něco podobného jsem zažil v ruském olympijském domě. U vitríny tam stála starší paní a decentně mávala českou vlaječkou. Šel jsem k ní s radostí a odcházel s nepořízenou, byla to Kanaďanka.

„My s manželem fandíme i České republice, protože náš syn žije v Táboře a má tam jazykovou školu. Proto ta vlajka. Kdyby se ve sportu potkaly Kanada a Česko, fandila bych oběma,“ vysvětluje.

To je pro naše sportovce jistě potěšující, ale z hlediska hledání českých fanoušků je to zase rána vedle. Jenže nakonec, když se reportér s pocitem totálního zmaru a selhání po celodenním běhání po městě posadí do kavárny, najednou se od vedlejšího stolečku ozve nezaměnitelný pražský přízvuk, jsou to Jakoubkovi z Prahy. Takže jsem svoje „čistokrevné“ Čechy přece jen našel.

Aby to ale nevypadalo, že na našince ve Vancouveru nenarazíte. Naopak, je jich tu spousta. Jenom už se nejmenují třeba Lubomír, ale Larry, a místo jasně a fajn vám budou mezi lámanou češtinou přitakávat „okej“ a „cool“. A místo Češi je asi lepší říkat jim korektnějším oslovením Čechokanaďané.

Na každý pád jsou to právě čeští krajané, díky kterým lidé ve Vancouveru vědí, odkud je třeba Martina Sáblíková a kde to vlastně trénuje takový Lukáš Bauer. 

Vojtěch Berger, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme