Michal Novotný: adept titulu Největší pohodář
Pokud by se na olympiádě udělovaly medaile v disciplíně největší pohodář, měla by česká výprava velkou naději na stupně vítězů. Především díky snowboardkrosaři Michalovi Novotnému.
Osmadvacetiletý závodník začínal na snowboardu nejdříve s obřím a paralelním slalomem, až později dal přednost kontaktnímu krosu. A dobře si uvědomuje jeho klady i zápory.
„Ta naše disciplína je na jednu stranu hloupá a na druhou stranu krásná v tom, že se může stát cokoliv. Já jsem loni se stejnými lidmi jednou vyhrál a jednou jsem byl dvacátý osmý. A to se úplně krásně může stát tady. Celé je to úplně otevřené.“
„Na běžkách když někdo běží padesát kilometrů a má nejlepší formu, tak i když jednou škobrtne, tak pravděpodobně doběhne, což je pro ně bezva, ale my když jednou škobrtnem, tak je konec. Na druhou strnu může škobrtnou někdo jiný,“ usmívá se potutelně Michal Novotný a už se dá pochopit, proč o něm jeho trenér Marek Jelínek na webových stránkách tvrdí, že stále ještě hledá cestu k dospělosti.
Zdání rozhovoru s adeptem starobního důchodu naopak mohou navozovat jeho vzpomínky na univerziádu v italském Piancavallu, kde si před sedmi lety svým vítězstvím připsal první větší úspěch své kariéry.
„To je tak dávno, že už si to sotva pamatuji. Byl to zvláštní závod tím, že tam nikdo nebyl. Byl jsem tam sám Čech, v té době tam se mnou nebyl žádný trenér. V místě závodu nebyl ani jeden Čech, takže když jsem šel na vyhlášení, tak jsem tam byl úplně sám a jediný kdo tleskal, byli kamarádi z Polska.“
Pokud by sportovec přezdívaný Majkl uspěl na olympiádě, nemusí mít strach, že by mu aplaudovali jen polští kamarádi. Mezi diváky příliš krajanů patrně také nenajde, tleskat mu ovšem může jeho český kolega David Bakeš, který se na rozdíl od svého parťáka nebál mluvit o vysokých cílech.
„Určitě tam jedem s Majkem za medailovými pozicemi. Já si myslím, že to zvládnem oba, že na to máme a už jsme to trošku dokázali. Samozřejmě musí všechno vyjít.“
Michal Novotný, dvojnásobný vítěz závodu Světového poháru, se v předpovědích držel zpátky, a to i kvůli tomu, že si na přelomu roku během tréninku natáhl vazy v obou kotnících. Díky péči lékařů i léčitelů na startu v Cypřišových horách nebude chybět, přestože fit není ani zdaleka.
„Kotníčky jsou furt bolavý. Doktor Barna říkal, že jsou v podstatě zdravý, ale že budou ještě čtrnáct dní bolet. Takže vyzy by to měly všechno vydržet, akorát budu muset vydržet tu bolest.“
Ani během této odpovědi se kudrnatý sympaťák nepřestal usmívat. Za to medaili nejspíš nedostane, a tak se bude muset snažit na svahu.
