Od baseballu k rychlobruslení
Nejdřív se zdálo, že Irving Warren Jeffee skončí jako řada dalších Američanů u baseballu. Vyrůstal totiž v newyorské čtvrti Bronx, kde už tehdy hráli slavní Yankees. Trénovat chodil přímo na Yankee Stadium, kde se skamarádil s pozdějším legendárním baseballistou Hankem Greenbergem.
„V srdci jsem měl tehdy jediný sen - stát se baseballovým profesionálem. Na každý trénink chodili Hankovy i mí rodiče, ale neměli ani páru, jakému sportu se vlastně věnujeme. Byli jsme židovští kluci, očekávalo se, že budeme doktoři nebo právníci. A my jsme se místo toho věnovali sportu,“ vzpomíná Jeffee ve své autobiografii.
Jeho baseballové schopnosti ale narozdíl od těch Greenbergových nedosahovaly závratných výšin, a tak ho ve čtrnácti letech napadlo obout si brusle s dlouhými noži. Vstup na newyorské veřejné kluziště stál 75 centů, což si malý Irving nemohl vzhledem ke špatné situaci rodinného rozpočtu dovolit. Proto začal na stadionu pracovat jako pomocník a v pozdních nočních hodinách, dávno po zavírací době, se učil bruslit.
Ve dvacátých letech začal měřit své schopnosti s konkurencí a brzy zjistil, že jeho specialitou budou dlouhé tratě. Už na hrách ve Svatém Mořici v roce 1928 jel o medaili. Na pěti kilometrech však skončil čtvrtý a desítku rozhodčí kvůli špatnému stavu ledu zrušili. Bohužel pro Jeffeeho přesně v okamžiku, kdy suverénně vedl celé startovní pole.
I přes tuto křivdu se však stal miláčkem národa a o čtyři roky později, tedy doma v Lake Placid, už medailové ambice naplnil beze zbytku. Získal totiž zlato na pěti kilometrech i na dvojnásobné trati. Jenže dlouho se ze svých dvou zlatých úspěchů radovat nemohl.
O medaile přišel kvůli krizi
Celosvětová ekonomická krize donutila nezaměstnaného Jeffeho oba cenné kovy prodat dohromady za tři a půl tisíce dolarů, aby měl na holé živobytí. Zanedlouho sice začal pracovat na Wall Street, jeho snaha o zpětné odkoupení svých olympijských medailí ale úspěšná nebyla.
„Někde uvnitř jsem to bral jen jako půjčku. Když jsem dostal práci, hned po první výplatě jsem jel do zastavárny v Harlemu, jenže ta už byla k mému údivu dávno zrušená. Své dvě zlaté olympijské medaile jsem už nikdy neviděl.“
Přesto Jeffee dokázal nemožné. Naučil Američany sportu, který do té doby ovládali jen Evropané v čele se Skandinávci. Rychlobruslení díky němu zapustilo v Severní Americe kořeny a dnes patří zejména díky Kanadě k těm oblíbenějším zimním sportům.
