Jak slalomáři jezdili na finských bonbonech

Připravit kvalitní trať pro alpské lyžování je někdy pořádná alchymie. Tým, který se stará o povrch sjezdovek na olympijských tratích ve Whistleru, si hraje na malé chemiky pravidelně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V mlze a na salmiaku, tak lyžují slalomáři na ZOH | Foto: ČRo


Před mužským slalomem zpevňovali pořadatelé závodní sníh sloučeninou amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Triviálně se tahle látka jmenuje salmiak a lyžaři se s ní na svazích setkávají běžně. Většina z nich ovšem netušila, že třeba ve Finsku se stejná materie přidává do vodky a národní pochoutkou jsou salmiakové bonbony.

Jedním z mála, kdo o téhle kuriozitě věděl, byl jediný finský slalomář v závodě Andreas Romar. Olizovat salmiak z olympijské sjezdovky ho to ovšem nepřimělo.

„Jo, jasně, ve Finsku jsou salmiakové bonbony hodně populární. Je to fakt lahůdka. Taky se do nich přidává alkohol, i to je dobrota. Zároveň ve Finsku na salmiaku často lyžujeme, hlavně jarní sníh se jím upravuje. A salmiak ve vodce? To je taky běžná věc, vždyť vodka je naše národní pití. Ale k tomu vám toho moc neřeknu. Já jsem sportovec, takže alkohol moc nepiju.“

Čeští slalomáři vesměs věděli, po čem se na olympijské trati vezou, ale o salmiakových bonbonech neměli ani ponětí.

„Nevím, ale určitě budou moc dobré a zdravé,“ smál se při pomyšlení na finskou laskominu Ondřej Bank. Ale lyžařské využití chloridu amonného, jak se salmiak chemickou terminologií nazývá, popsal pěkně.

„Je to látka, díky které sníh dřív zmrzne a trať je pak tvrdší,“ vysvětloval Ondřej Bank, kterému se na chemicky upravené sjezdovce dařilo a skončil 11. Ale pořadatele chválili také tři zbývající Češi, i když na těžkém povrchu svorně nezvládli už první kolo a závod nedokončili.

„Předpokládal jsem, že to nechytí, protože sněžilo. Ale překvapilo mě to, pista byla skutečně dobrá,“ kýval uznale hlavou Martin Vráblík. A jak dopadla salmiaková anketa mezi českými slalomáři, kteří v prvním kole vypadli?

„Úplně jsem s tím obeznámený nebyl, čekal jsem, že to bude nerovné a bude se to rozbíjet,“ přiznal Filip Trejbal.

Kryštof Krýzl se naopak projevil jako zdatný chemik, i když své kvality v tomto oboru skromně popírá: „Já vím, že odvádí vodu a povrch pak tvrdne. Je to chlorid amonný. Aspoň si to myslím, nevyznám se v tom. Já nejsem dobrý chemik.“

Role chloridu amonného coby severské pochoutky ale Krýzlovi zůstávala dosud utajena. „To nevím, i když mám bonbony rád. A rád lyžuji na amoniaku, tak to možná má nějakou souvislost.“

A nejvíce pobaveně i s pokusem o filozofický náhled se k faktu, že lyžoval na hmotě, kterou Finové cucají v bonbonech, postavil Beskyďan Martin Vráblík: „V dnešním světě už mi nepřijde divného nic.“

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme