Vedoucí české paralympijské výpravy ve Vancouveru Jaroslav Křeček v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že zisk jedné medaile rozhodně nepovažuje za neúspěch:

„Je potřeba to rozdělit do části lyžařské a části ledové. V lyžařské části Anička Kulíšková měla ještě v dalších disciplínách na medailové umístění, takže očekávání bylo maličko vyšší, o jednu až dvě medaile. V mužském lyžování výsledky odpovídají přesně naší úrovni, takže tam nelze o zklamání hovořit.“

„V ledním hokeji naše páté místo na paralympidádě je báječným potvrzením pátého místa na loňském mistrovství světa. Uvědomme si, že praktikujeme tento sport v nejlepším případě osm deset let, v případě některých hráčů je to i kratší doba.“

Jaké vůbec podmínky pro přípravu mají v Česku handicapovaní sportovci?

„Ve srovnání se zahraničím jsme samozřejmě velice pozadu, o srovnání s olympioniky vůbec nelze hovořit. Naše podmínky nejsou dobré, tady máme mnohem větší přání a možnosti, co sledovat a co se snažit na příští období se svými partnery vylepšit.“

A co třeba srovnání se Slovenskem, které si přivezlo z Kanady 11 medailí a v pořadí národů skončilo šesté?

„My jsme měli se Slovenskem přesně stejný počet sportovců na soupiskách. Ovšem z našich devatenácti bylo 15 sledgehokejistů, zatímco ve slovenské výpravě bylo 19 lyžařů. Odpovídá to přesně tomu, že Slovensko se už nějakých 30 let systematicky věnuje právě lyžování, tam to má hlubší historické důvody na úrovni vedení paralympijského výboru a Slovenského svazu tělesně postižených sportovců.“