Algoritmy by měly pomáhat, ale ne rozhodovat, říká expert o umělé inteligenci v justici

Umělá inteligence a rozhodování prostřednictvím algoritmů pomalu proniká i do oblasti práva. Patří roboti do systému justice? A může mít umělá inteligence pozitivní dopad na soudní řízení? O tématu v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus debatovali ředitel odboru elektronizace justice při ministerstvu spravedlnosti Martin Richter a advokát Jiří Klega.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Patří roboti do systému justice? Téma pro Český rozhlas Plus (ilustrační foto) | Foto: Geralt, Fotobanka Pixabay
Přehrát

00:00 / 00:00

Jak může pomoci umělá inteligence v oblasti justice?

„Jako ministerstvo hledáme využití pro algoritmy, ale s umělou inteligencí nejsme ani na začátku,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel odboru elektronizace justice při ministerstvu spravedlnosti Martin Richter.

Podle něj umělá inteligence bude jen pomocníkem justice, ale rozhodování musí být vždy pevně v rukou člověka. „Tedy někoho schopného vnímat také obecný význam spravedlnosti, etické rozměry a zohlednit to, co dopředu žádný program zohledňovat nemůže.“

„Riziko je, že umělá inteligence, která by se učila na základě dat, které sbírá, bude přebírat špatná rozhodnutí a špatné lidské návyky, a pak z nich dělat závěry pro své výstupy. “

Martin Richter

Ministerstvo na žádném programu zatím nepracuje. „Abychom se vůbec mohli bavit o nastavování takovýchto sofistikovaných nástrojů, je potřeba v první řadě elektronizovat justici. Momentálně jsme ve fázi, kdy jsou soudní spisy z velké části písemné, takže pro jakýkoliv software neviditelné.“

„Proto se zaměřujeme na elektronizaci justice. Tak budeme moci shromažďovat a vyhodnocovat data, případně na ně nasazovat software nebo neuronové sítě, které se učí samy. Výhoda bude ale i pro jednotlivé strany soudních řízení, které budou moci nahlížet do soudních spisů a lépe komunikovat se soudem,“ shrnul Martin Richter.

Profilování osob

„Algoritmy se používají už dnes, například k vyhledávání judikátu. Podstatou je urychlení procesu soudního řízení a zjednodušení práce soudců. Ale s pojmem umělá inteligence bych byl zatím velmi opatrný,“ řekl advokát a vysokoškolský pedagog Jiří Klega.

Ten připomněl, že se odborná veřejnost nebaví a ještě nejspíš dlouho nebude bavit o umělé inteligenci v tom smyslu, že bude rozhodovat zcela nezávisle na člověku. „Pořád mluvíme jen o automatizovaných systémech a jejich vstupech a výstupech,“ dodal.

Navíc je podle něj v celém systému stěžejní člověk, který data do systémů vkládá, vytváří algoritmus a vše nastavuje. „Toto nastavení může být odlišné v jednotlivých kulturách a státech podle norem právních nebo etických. Takže riziko a případná pochybení jsou právě na straně lidského faktoru,“ pokračoval advokát.

„Stále vidím apel na straně člověka, protože se bavíme nikoliv o umělé a samostatně fungující inteligenci, ale o automatizovaných systémech. A je opravdu podstatné, jak je algoritmus nastaven a jaká pravidla, principy a zásady jsou pro něj předem dány,“ upozornil Jiří Klega.

Tomáš Pavlíček, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme